Starbuck

Starbuck je takmer doslova identický s jeho americkým remakom - Pozdrav zo spermobanky (2013). Odlišujú sa hlavne réžiou. Kým Pozdrav zo spermobanky je ladený viac humorne, u Starbacku je to taký smiech cez slzy, vlastne sa človeku ani moc smiať nechce. Snímok je omnoho vážnejší a emotívnejšie ladený, skrátka dramatická stránka jasne prevažuje. Je na divákovi čo preferuje, mne sa zdal lepší Starbuck. 80/100 (21.08.2015)

Neviem, či by som bol zvedavý, kto je môj skutočný otec, keby som zistil, že jeden z tých čo ma vychovavajú mojim otcom nie je. Rodič je ten, čo sa o dieťa stará od narodenia a vychováva ho. To aký som , za to môžu moji rodičia a ja som im povďačný za ich opateru a výchovu. Mama , tata, myslím na Vás a ďakujem Vám za všetko. Držte mi tam hore miesto. (11.09.2019)

Někdo dozraje tak nějak sám, jiný se holt musí postrčit... a že David Wozniak dostal pořádný žduchanec, neboť zamlada rozséval ve velkém ve spermabance a výsledkem je 533 ujmutých semínek, z nichž 142 má vážný zájem se se svým stvořitelem osobně poznat. A jelikož se David cítí být poněkud dlužen, začne na své potomstvo inkognito a víceméně zpovzdálí tak trochu dohlížet. Případ lehkomyslného dobráka, co neváhá pro správnou věc udělat i dost šílené věci a ony ho později, jak to tak bývá, dostihnou... Problém komedií často vězí v nápadech, které se vyplýtvají hned na začátku a dál se luhují jako jeden a tentýž pytlík čaje, ale zde se lze konzistentně probavit celou stopáží, včetně lehce dojímavého konce a i přes poněkud nereálné pasáže a nějaké to klišátko má Starbuck sympaťáka hrdinu a navíc něco, čemu se říká lidský rozměr. Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (21.04.2015)

Nechať si platiť za masturbáciu je prejavom priamej demokracie. Ako to je ale keď chcem vedieť kto je otcom? Hmmm ... inak komédiu od toho moc nečakajte, no na druhú stranu je to milý príbeh .... (najviac ma dojalo, keď prehovoril "hovorca" detí čo podávali žalobu keď chceli vedieť kto je ich biologický otec) (20.10.2015)

Tak tohle filmové klubíčko se namotávalo úplně samo, snadno a lehce. Zajímavý příběh je vyprávěn milým a poutavým způsobem. Týpek v hlavní roli je nesmírně charismatický, sympaťák od prvního pohledu, přesto ve své těsné blízkosti bych ho nevydýchala, byl na pěst, často. Na druhou stranu pro takového měkkosrdcatého dobráka od kosti, kterým on byl, jsem našla pochopení i já. Připočítám-li k tomu hrdinův vývoj a úžasné finále, musím jít do plných, neb emoce, rodina a tak, no. P.S. Odvolávám, že chci být v příštím životě mužem. P.P.S. A slibuji, že už to v tomto životě nebudu říkat! (25.05.2015)