Spring Breakers

Vlastně se ani nedivím tomu rozporuplnému hodnocení. Po první minutě jsem si řkal ááááá kozy, bikiny, no sem s tím, ať maj moje oči taky nějakou tu radost ze života, po devatý minutě jsem si říkal, no tak to asi vypnu, po třicatý minutě jsem si říkal, aha to není špatný, abych si na konci filmu řek, tak tohle byl pětihvězdičkovej nářez. Přestože já a MTV generace jdem každý po naprosto odlišný cestě, tak tohle mě sežralo. Film ukazuje kam až vede lidská prázdnota. Sice to ukazuje zvláštním až hypnotyzujícím (kombinace hudby s obrazem ), ale ukazuje to s takovou vytrvalostí, že jsem tomuhle filmovýmu hypnotičnu propad. (01.09.2013)

Během psaní následujícího komentáře si ještě rozmyslím, jestli nezměním jednu hvězdu na odpad. Dále přemýšlím, jak moc konkrétně nadávat, protože tak vykecám děj celé téhle nicky. Fajn, mámě čtyři lesby, který chytnou depku při lízání si koberců na kolejích, a tak se rozhodnou zajet si zapařit na pověstnou Floridu. Nemají škváru, protože ji asi utratily za robertky, takže se z nich stanou velký drsňačky, a peníze si nezákonně seženou. Přesun na Floridu. Jelikož krom filmů miluju i EDM, tak tohle mě kvalitně nasralo. Zrovna vloni jsem jako důkaz obdržel microSD se sérií fotek, jak to v létě na Miami Beach vypadá. Nebyl tam nikdo. Dva komercí prosmažený eventy za rok jsou evidentně akorát tak dost pro americký demetny, aby točily takovéto reklamy na nasraný a zkvašený v kýblu. Koks, hulení, dnb, kozy, šlice....hahahaha. Jsme v půlce filmu a mně se kroutí nehty na nohách a vypadává obočí. Stane se průser, takže na řadu přijde (bože za co?) James Franco jako největší gagnsterskej exot, jakýho jsem kdy viděl, aby vytáhl/natáhl naše čtyři lesby do ještě většího průseru. Dál už je to čistej odpad. Kdo tady vykládá, jak je to artový, tak neví, o čem ten film měl být. Stačí to na jednu hvězdu? Ne! Snižuju na odpad a jdu se vydýchat na čerstej luft. Evropa rulez!!! A jinak - pokud chcete vidět, jak to opravdu vypadá v Miami, když se tam paří, tak mrkněte na tento dokument. (29.12.2013)

Umělecké ztvárnění výletu několika dívek na Floridu nebo zvhrlá sonda do světa chlastu, drog a zbraní? Korine chce točit art, ale prázdnota vyplněná opakováním scén, slov, ba celých vět, zvláštním nasvícením a filtry, není (teda alespoň myslím) uměním. Prázdné tlachání o přátelství, podepřené emocionální nerovnováhou a ujetým koncem, který přináší mladistvé generaci poselství hodné pořádného průplesku. Obrovským kladem je Alien Jamese Franca, který přehrává seč může a karikaturu bílého černošského gangsta/rapera si do poslední kapky vychutnává. Geniální manipulátor, nebo zhulený magor? Chtěl bych vidět prequel jeho vzestupu. (01.09.2013)

Film o lásce a anarchii. V uvozovkách a v barvách Skittles. Korine unikátním způsobem mixuje brakovou zápletku a hyperstylizovanou MTV/ R&B /YouTube estetiku s „tekoucí“ formou vyprávění, jakou měl například Strom života. Neměnný, hypnotizující rytmus typu trance hudby, neustálé opakování replik (ve stylu novel Chucka Palahniuka) a recyklování záběrů (případně způsobů jejich komponování), vede k dramaturgickému zploštění všech scén na stejnou úroveň. Podobně jako hrdinky k ničemu nesměřují, protože žijí svou permanentní dovolenou, ani film negraduje (scény, kde bychom větší akčnost čekali, jsou naopak natočené naprosto nezaujatě – viz například v jednom záběru, přes dvě skla snímané přepadení bistra). Mnohé se nezmění ani s příchodem Aliena, neboť z gangsteřiny se vyklube stejně repetitivně činnost jako cokoli jiného. Není důležité, KDY se co stalo a stane. film nás od konstrukce koherentní fabule skákáním po časové ose tam a zpět spíše odrazuje. Důležité, je že se něco děje právě teď. Ve stavu přesycenosti audiovizuálními podněty jsme udržováni neustále. Realita a hra, vysoké a nízké, záběry syrové a záběry lyrické, vše splývá v jedno. Zřejmě jde o snahu napodobit způsob, jakým své okolí zakoušejí hrdinky a Alien, jehož hledisko film v druhé polovině načas přejímá. Návrat Faith a Cotty do reality je naopak snímán vcelku realisticky, bez vizuálních ozvláštnění vytvářejících dojem nekončícího tripu, kdy se barvy zdají být výraznější a pohyb zpomalený. Dalším subjektivizujícím prvkem je voice-over (hovory domů) sestávající z vět, které příkře konstrastují s tím, co vidíme. Skutečně si dnešní mládež takhle představuje ráj? Korineho zběsilá postmoderní koláž je v tomhle stejně neurčitá jako ve svém postoji k protagonistkám, představujícím v lyžařských maskách s jednorožci, v bikinách a s kalašnikovy jakousi zkomercionalizovanou verzi Pussy Riot. Nejde jim ovšem o věci politické (namísto poslechu přednášky o občanských právech kreslí faly) ani genderové (nijak se nebrání tomu, že si z nich Alien dělá další své „shits“). Chtějí ničit pouze proto, že v trvanlivějších hodnotách nevidí smysl. Není pochyb, že bychom jimi měli opovrhovat, jenomže ono je to natočené tak svůdně… 80% Zajímavé komentáře: JFL, MA.KI, OldaVagner, IZFNP (05.04.2018)

Již brzy po nejasném, přelétavém úvodu, pestrých barvičkách a "prázdninové" hudbě vám dojde, že tento film nebude o strukturovaném příběhu, výpovědi o "čemkoliv" a dokonce ani o postavách! Spring Breakers stojí a padají na uvolněné teenage atmosféře. Jedna chlastačka střídá druhou, do toho občas nějaké pubertální koze uteče koza, nikomu není jasné, co se děje a to povětšinou ani divákům. Herecky vyniká jen skvěle stylizovaný Franco, ústřední čtveřice naivních kravek není ani do konce filmu jednoznačně rozeznatelná, či nedej bože charakterově vykreslená... Naštěstí cílevědomá režie drží tento "líbivý" pop-útok na náctileté pohromadě. Výsledek sice nemůže být vzdálenější meditativně-drogovému Vejdi do prázdna, ale nudit se snad nebudete. 5/10 (10.07.2013)