Lilyhammer

Lilyhammer má skvělý nápad, který dobře baví. Mafián Frank je ze staré školy a musí začít nový život v norském městečku, které však zná jen díky olympijským hrám, které se zde před lety konaly. Vzhledem k tomu, že je to mix komedie a dramatu, který postaven hlavně na střetu Franka s novou životní situací, tak to samozřejmě přináší vtipné situace, které jsou způsobeny "kulturními rozdíly". První řada mě vážně bavila, ale je trochu škoda, že ten původní nápad rozdílnosti se v průběhu dalších sérií trochu vytratí a stočí se hlavně k mafiánským praktikám. I tak je to slušná podívaná, co stojí za vyzkoušení. (05.06.2021)

Solidní crossover mezi skandinávským brit-comem a americkou Rodinou Sopránů. Bavil jsem se hned od prvního dílu, kterak Johnny přijel do Norska. Ty jeho kulturní šoky neměly chybu. Evropan si řekne - co jako čekal - ale on, jakožto ryzí Američan s ryzími americkými myšlenkovými pochody, dělá to, co umí nejlépe. Pomalu a jistě si podrobuje noční život v malém norském městečku Lillehammer. Šoupe hlášky jednu za druhou a kdyby jednou neurazil i Českou republiku a Prahu, možná bych mu zbytek i odpustil. Škoda, že druhou sérií se jeho mafiánská moc začíná trošku drolit a hodně věcí za něj dělají gorily, které ho hlídají. To už se mi trošku líbit přestalo. Začalo to přecházet přes hranici hravé a vtipné absurdity do klasické mafiánky, která tady úplně nesedí. Ve třetí sérii to tvůrcům došlo a tak od toho zase upustili, což bylo jednoznačně fajn. Nicméně nosnou kostru už od první série neudrželi a tak je díl za dílem spíš série událostí, u kterých jsem se bavil, jako kdybych sledoval například Black Books nebo IT Crowds. Jen s tím rozdílem, že zde je to příběhem bližší spíše k Podfu(c)ku nebo Sbal prachy a vypadni. Prostě to, co může, se standardně posere...Naštěstí má kolem sebe Johnny partičku naprosto perfektních trolů, potažmo Norů, kde každý prezentuje nějaký stereotyp, a tak je tímto směrem o zábavu postaráno od začátku do konce. A to i přesto, že Johnny samotný od druhé série začne trošku nudit. Navíc i nepřátelé tu jsou, co herec, to osobnost. Nejvíc jsem si užil fanouška Millwallu - Paula Kaye. Jako celek ale musím říct, že Lilyhammer je jednoduše skvělý seriál. Nevím, jestli jsem z Norska zažil něco vtipnějšího. (17.11.2020)

Steven Van Zandt se pro roli mafiána ze starý školy narodil a pokračuje zde ve svém ikonickém výkonu z The Sopranos. Jeho řeč těla, mluva a celá prezentace je naprosto geniální. Námět seriálu a srovnávání norských reálií se světem vysloužilýho gangstera z NY byl vážně skvělý nápad, ale asi se z toho opravdu dalo vytěžit i více. Co seriálu ubírá nejvíce, je určité nalinkování a jasná předvídatelnost příběhu, kde chybí nějaký větší moment překvapení. Napříč tomu je to ale příjemná a netradiční gangsterka, při který jsem se mnohokrát zasmál a bavil. Fanoušky The Sopranos potěší několik skvělých narážek a parodií a hlavně účast některých jmen, které se v kultovním seriále vyskytly. Třešinkou na dortu je cameo Bruce Springsteena, v jehož E Street Bandu Steven Van Zandt působí jako kytarista téměř od počátku. Při 3. sérii jsem utrpěl totální lingvistický zážitek, když jsem díly této série nuceně sledoval v norštině/angličtině, se slovenskými titulky a ruským audiodabingem. (04.09.2019)

Zlatá éra New Yorkských gangov je preč. Frank Tagliano je vyslúžilý mafián, ale na staré kolená sa nie všetky veci podarili podľa predstáv. A tak Frankie uteká z New Yorku za oceán do malého Nórskeho zapadákova menom Lillehammer. Frankie zrovna ale nie je tip, ktorý by sa chystal na dôchodok. Ako to už chodí, vrana k vrane sadá a tak si Frankie (už vystupujúci pod novou falošnou identitou ako Johny) nájde v Lillehammere nových kamošov - väčšinou nezamestnaných babrákov a flákačov, ktorí sú však Johnymu vďační za novú šancu. Johny sa dá na podnikanie a čo nevidieť vlastní moderný veľký bar, ktorý sa teší popularite. Starého psa však novým kúskom nenaučíš a Johnyho podnikateľské praktiky zrovna príliš dobre nehramonizujú s lokálnymi zvyklosťami nórskeho malomestečka. Krádeže, bitky, prepady, neskôr aj vraždy a iné kvalitné prúsery. Seriál mal perfektný potenciál vykresliť kontrast medzi starou americkou mafiánskou školou a supermoderným a všetolerantným Nórskom. Tu však musím troška ohrnúť nost, mohlo to byť lepšie. Johnymu sa všetko hrozne ľahko prepečie až to človeka zamrzí, ako je to odfláknuté. Tak isto sa Johny nejak zázračne dokázal naučit nórštinu zachvíľu vo vlaku cestou z letiska do Lillehammeru a tak je celý seriál natočený v takej zvláštnej (ale podarenej) kombinácií, keď Johny hovorí anglicky a domáci mu na to odpovedajú nórsky. Ďalšia z vecí, ktoré ma zamrzeli je, že v seriáli sa objavilo pár zaujimavých postav, ktoré sa neskôr niekam nejak záhadne vyparili a ich príbehy zostali akési nedokončené. Lilyhammer si drži polo-vážneho a polo-humorneho ducha a väčšinou to pekne vychádza. Divácky je to veľmi ľahko stráviteľné, ale koncept je principiálne veľmi málo inovativný a po čase sa v podstate opakuje dokolečka. Tak isto náväznosť na diely bola miestami napínavá, miestami len taká že akože čo nám dnes vydá. Lilyhammer je dobrý pokus, ale zostal troška nedovarený. 7/10 (09.01.2015)

Nejsem příznivcem míchání komedie a mafie. Ale tady to šlape na plno. Střet New Yorkského mafiána s norskou realitou (socializmus, uprchlíci, dobrosersví ) je třaskavý. Steven Van Zandt je tahounem a vedlejší postavy perfektně sekundují. Za zmínku stojí jeho parťák, nebo probační úředník. Tři série tak akorát, série není nuceně natahovaná a důstojně se uzavře (byť trochu překotně, asi zastavený projekt). Odkazy na Sopranos jako bonus. (11.01.2017)