Dařbuján a Pandrhola

V málokteré jiné běžně uváděné pohádce je tolik hladových dětí, chudých pracujících a různých protináboženských výpadů jako je tady. Režijní i herecké mistrovství samozřejmě za tímhle opusem znát je, ve srovnání s často zmiňovanými Hrátky s čertem mi ovšem Dařbuján a Pandrhola přijdou po všech stránkách o dost slabší. Zvláštní zmínku si přitom dovolím přičinit k reáliím. Sládek chovající se spíše jako majitel pivovaru je bytost z říše pohádek, nikoliv ze života a ta zobrazovaná totální chudoba je samozřejmě taky hodně mimo jakoukoli realitu. Ostatně celý výraz téhle pohádky je zvláště přetažený a pitvorný. Počínaje herectvím a výpravou konče... Celkový dojem: 65% (17.01.2016)

Pohádková klasika, která staví na hereckém mistrovství Rudolfa Hrušínského a Jiřího Sováka .Natočena podle stejnojmenné předlohy Jana Drdy. Padesátá léta jsou na filmu trošku znát, taky kulisy jsou poněkud kýčovitě vyvedené, ale přesto celkový dojem činí 75%.Už vzhledem k řadě kouzelných dialogů a hlášek:"Tady se jeden nemůže ani pověsit!" (01.05.2007)

Představila jsem si, že bych se měla napít piva, které proteklo korytem potoka a obrátil se mi žaludek. Scénka hysterického Hrušínského, jehož absťák z nedostatku kosterního svalstva zvířat v žaludku dohnal ke střílení všeho, co se na dvoře hnulo, mi připomněla i pár přátel z mého okolí. Ti by bez denního přísunu masa, byli snad schopni spáchat i harakiri. Každopádně jedna z mých srdcových pohádek, na kterou se člověk vždycky rád podívá. (25.12.2017)

Pohádka, na kterou se velice příjemně kouká do okamžiku, než o ní člověk začne byť jen malinko přemýšlet. Myšlenky, které se tato pohádka pokouší hlásat, se mi zejména pro dětské uši a oči zdají krajně nevhodné. Nemít co do huby, vesele se oddávat nechráněnému sexu a přivést na svět již v pořadí 12. dítě, se mi opravdu nejeví jako příkladný přístup. Možná měla býti střívka z prasátka použita k jiným účelům, než k výrobě jitrnic. Navíc Dařbujánova chaloupka disponovala jedinou místností, kde žila celá rodina. Nové potomstvo tedy muselo být plozena přímo před zraky nezletilých dětí. Taktéž byl dosti znepokojivý přístup pánů horníků, kteří dali přednost ožralství před vlastním potomstvem. Dost šílená byla i Dařbujánova proměna v místního léčitele, přičemž se na něj usmála štěstěna, neboť druhý den se z čista jasna celá vesnice potýkala s problémy. Moje vysoké hodnocení se odvíjí především od příjemných nostalgických vzpomínek. V dětství se jednalo jednu z mých nejoblíbenějších pohádek, kterou jsem si s chutí zopakoval. Co pohádka hlásá je minimálně na pováženou. Dobro a zlo si zde poněkud vyměnili role. Těžká propaganda! Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka harfuska. (26.12.2016)

Stoprocentně to není tak hrozné jako některé dnešní televizní rádoby pohádkové počiny. Ba naopak. Exteriéry jsou sice poplatné době, doalogy i vtipy jabysmet, ale to se dá ještě překousnout. Ve filmu mi nejvíce vadí jeho notně budovatelské rysy, které se z něj snaží udělat jenom další budovatelskou dobovou frašku. Naštěstí jim to ale úplně nevyšlo. Bezpochyby největším kladem filmu jsou skvělé herecké výkony Sováka a Hrušínského, kteří zahrají úplně všechno. Potěšila mě i malá role Vladimíra Menšíka. Žádná perla to teda není, ale vzhledem k tomu, že se k režii dostal dobový profík Martin Frič a dal filmu komické rysy, tak z toho ještě není žádný budovatelský odpad, jen příejmná nostalgická vzpomínka na staré zlaté české filmové časy. (09.12.2009)