ACAB: Všichni policajti jsou parchanti

Když ti co mají řídit příliš hrabou, nebo nechávají hrabat a nedokážou ve své hlouposti a hrabivosti se postarat ani o ty, jenž je chrání, podřezávají si sami pod sebou větev. Pak se tahle ,,armáda,, snaží problémy vyřešit sama, protože vedení se nechce s problémy pálit a často se je bojí i pojmenovat. To radši najde zástupný problém, čili vrtí psem. Žili si nad poměry, pane Kalousku ? Ne, jen se oběživo nad poměrně přesouvalo a přesouvá od velké skupiny lidí, k té malinké ,,nahoře,,. P.S To jsem se zase rozohnil. Jo a nejsem komunista. 70% (23.10.2012)

Povedené nakoukání do života těžkooděnce, kdy loajalita ke své jednotce je víc než pravidla a zákony... Velmi civilně zpracované, i do oblasti sociálního dramatu to občas sklouzne, a samozřejmě je zde zobrazen hlavně problém rasismu a přistěhovalců... Bitky nejsou nijak spektakulární, ale k dotvoření atmosféry slouží dobře... Velmi uvěřitelné charaktery.... A na závěr samozřejmě "EJ SÍ EJ BÍ" (10.06.2012)

Škoda, film měl slušnej náběh, ale zvolená pointa nebyla ku prospěchu díla. Charaktery postav mohly být lépe vykresleny a závěr filmu řádně vygradován. I tak je to ale kvalitní pokoukání, které vás donutí pohlížet na těžkooděnce trochu lidštěji a z jiného úhlu než na kur*y, co nabili pár lidem na Czechteku držku. (13.06.2012)

Do jednotky těžkooděnců infiltruje praxí a úctou nepolíbený zajíc, který se snaží ve svojí nové jamce všemožně zapadnout, aby nakonec po krysím způsobu vzdoroval určitému myšlenkovému kvasu, který v azurově opřilbených hlavách nebezpečně bují zhruba jako maminovské špeky v pase mých kdysi výstavních spolužaček. Stefano Sollima, a pojďme mu na chvíli slepě věřit, vykresluje Řím, jak ho ze sluníčkovatých turistických kartinek asi neznáte, latentně feministický, bez jasné národní identity, morálně vachrlatý, trochu multikulti. Na základě průsernatých zpráv zevnitř (TV aj. mediální mrdky) i zvenčí (štrapáce jejich rodin) začínají emoce na bengárně bobtnat a vařit jako v papiňáku. O to smutnější je, že film de facto končí v době exploze... (15.07.2012)

Činí mi neskutečné potěšení, když se obušky vyrábí rajský protlak z hlav těch řádných občanů, kteří tráví volný čas pobíháním po městě s šálou přes obličej, soupravou dlažebních kostek v kapse a nezbytným tetováním A.C.A.B. na krku. Tito hoši jistě časem pochopí, k čemu je na hřišti míč, proč nemají všichni hráči stejné dresy a proč tam ten černý mužík občas foukne do píšťalky zcela mimo rytmus, ale v době, kdy rozebírání taktického rozestavení svého mužstva nahrazují demolicí města ve jménu svého klubu, tak nemohu doporučit nic jiného než důraznou nedělní gumoléčbu. A i když tato jednotka v poklidu ignoruje zákony své země, tak má veškeré mé sympatie, neboť iniciativně řeší následky toho, co politici ignorují celá dlouhá volební období. Kdo nikdy nestál čelem ke zfanatizovanému davu, ten patrně nebude rozdávat sympatie chlapům beroucím zákon do svých rukou, ale já tou zkušeností disponuji, takže jim docela rozumím. A nejvíc jsem spokojen, když mi k policejní brutalitě vyhrávají Pixies - http://www.youtube.com/watch?v=PRk2ZvvUSfg. (29.07.2012)