84. Annual Academy Awards

Zaprděná show, u níž jsou jasně patrné producentské kotrmelce a strach z případného fiaska á la loňský rok. Jenže osobně je mi snaha o alespoň nějakou progresi mnohem sympatičtější než přímočará sázka na jistotu v podobě tradičně příjemného Billyho Crystala, jehož humor nezklame, ale v roce 2012 už zkrátka působí poněkud mdle a napodeváté i dosti ohraně. Show samotná potom tratila dost na absenci živé reprodukce písniček a vícero představení, jež by narušily stereotyp "předání ceny + Billyho vtip + předání cen". Zabití Muppetů a Cohenova Diktátora (k čemu byl celý mediální humbuk?) už je jenom dokladem, že scenáristé, resp. producenti neumí, anebo spíš nechtějí dostatečně improvizovat a sunout Oscary skutečně směrem k dynamičnosti a oživení zájmu ze strany mladšího publika. Uvidíme, co přijde za rok, ale to už asi sáhnu přímo po záznamu, abych mohl používat rychloposuv. (27.02.2012)

Billy Crystal ukázal a dokázal, kdo je pak Oscar. Jeho chytré vtipy a scénky skvěle držely pospolu. Ocenění pro The Artist potěšily. Po minulém ocenění opět návrat k inteligentnímu humoru a k oslavě filmu. Mimochodem tady je vidět ta úcta - dlouhý potlesk Meryl Streep. Český lev by měl konečně kopírovat! (viděno v originálu) (03.03.2013)

Co vám na to mám říct? Já se s triem moderujících bambulů nesetkal poprvé, čímž mi odpadá desetiřádkový průjem zaměřený na kritiku toho, že večer zasvětili přesýpacím hodinám nebo bradavce Jennifer Lopez. Je zajímavé, že v přenosu to údajně nikoho z vás nezajímalo, ale tady to asi naopak zajímá všechny nebo co... No nic, věnujme se Oscarové noci. Billy Crystal ji po dvou slabších ročnících navrátil důstojnost, eleganci a šmrnc, navíc všechno zvládl sám a bez trapných scének ve stylu Svěceného s Bernatským. Díky loňským výsledkům se jako předávající na pódiu střídalo jedno eso za druhým, a z vítězů se většině podařilo ustát proslov bez toho, aniž bych usnul. Je pravda, že hlavně zpočátku to všechno letělo tak, jak po divadle létali cirkusáci ze Soleil, především když specialista na rozlepování obálek už cestou ze zákulisí (tedy Tom Hanks) vyhlásil během prvních dvou minut dvě důležité kategorie. Na druhou stranu - i tak přenos trval čtyři hodiny. K dobru budiž tomuto ročníku i samotné výsledky. Ocenění The Artist prý není progresivní cesta, ale akademie tu přeci není proto, aby určovala budoucnost (to je práce režisérů), nýbrž aby hodnotila přítomnost. A vzhledem k umělecky uvadající době, ve kterém žijeme, se mi zatraceně líbí, že téměř všechny hlavní kategorie vyhrál klasický černobílý němý film. Plešouna si navíc odnesly veličiny jako Plummer a Streep, a tak jedinou kontroverzi u mě vyvolávají Mupeti a Děti moje. Vybrat za celý rok jen dvě usmrkané písničky z animáků je výsměch, a scénář Děckám v takové konkurenci? Ale jděte... To jsou však jen dvě malé kaňky, které hravě stírá celkový slavnostní dojem. A celkový dojem naštěstí rozmáznul i ty dvě slepice sedící za mnou, co za celý večer nezavřely zobák. (28.02.2012)

Můj první živáč a hned převládá bohužel zklamání. První dvě výtky ani nevím, zda mám započítat do celkovýho hodnocení. Mnoho reklamních pauz na které jsem jako sledovač pondělích sestřihů na HBO nebyl připraven a neskutečně mě srali. Druhou neutrální výtku ve vztahu k hodnocení mám k českému triu komentátorů, opravdu je zapotřebí dělat i z takovéhle události Hoří má panenko a ukazovat české buranství v plné nahotě. Chápu, že pro některé chlapce je spatření ženské bradavky maximum čeho ve svým životě, krom milionu filmových recenzí mohou dosáhnout, ale já si při opakovaném kecání o tom zda J.Lo ukázala bradavku připadal jak když čtu ten nejtrapnější bulvár. No hlavně že se chlapci nezapomněli asi 150x pochlubit jak je letošní Oscar předvídatelný a jak vítěze čekali. To, že neznaj ani obsah nominovaných filmů je fakt luxusní konfrontace s jejich kecama o tom že všechno čekali a věděli. Ostatně obsah nominovaných filmů pánové popletli i při Zlatých globech, ale tak neva v Čechách rozhodují jména a ne připravenost a kvalitní práce a ty jména pánové Baldýnský a Fuka maj, proč, ví asi jen bůh. Příště prosím přibrat ještě Tetsua a režisérsky předpojatou "super nestrannou“ redakci moviezone a z hvězdný záře která jde z Kodak Theatre (už teda bez Kodak ) přijde do mého pokoje potemnělé sucharství. Nestrannost pánové taky příliš nepobrali, nepokryté fandění HP a nevtipné otírání se o Michaela Baye budiž důkazem. Ptám se kolik lidí, co se dívá na přenos Oscarů asi zajímá komu přeje panáka trio českých komentujících figurek ? A výkřik, zdravíme Světozor, vstávejte, mě připomnělo blížící se Český lvy, kde Vachler huláká na celej sál ať žije český film a do toho se vrávorá přiožralej moderátor. Českým Homolkům za mikrofonem to však nestačilo a tak při děkovačce herce Jeana Dujardina "miluju tuhle zem" mu skočili do řeči a dodali "tak se nauč anglicky", to fakt sedí od někoho, kdo neumí ani vyslovit jméno Zach Galifianakis. Vím, že je to technicky nemožné, ale žádám šéfy HBO ČR, zda by nešlo vysílat i v amerčtině (dual vysílání )a do sestřihu potažmo zařadit titulky. Nebo třeba jen obyčejný simultální překlad, protože když někdo z takové události dělá buranskou zábavu, tak mě to spíš sere než těší a nebo tam dejte Čtvrtníčka, ten je alespoň vtipnej. Další výtky se už do mého hodnocení promítaj v plné síle. Mrzelo mě, že vše bylo tak strohé, s ohledem na profesionalitu lidí, kteří Oscary připravujou bych uvítal víc mezičísel, to artistický bylo nádherný. Rovněž "in memory" bylo povedený, šla z toho úcta k zemřelým umělcům. Mě osobně udělalo neskutečnou radost, že se tam objevila i Annie Girardot. Musím ještě pochválit hééérečky, to jsou v těch šatech takový kočeny až to není hezký, Natálka a nebo Penelopička, no to byla ňamka. Tak zase za rok, s nadějí že to špatný zmizí a to dobrý se rozšíří nashledanou, plešounku. (27.02.2012)

Počtvrté v řadě jsem probděl oscarovou noc, počtvrté v řadě jsem si vychutnal to neopakovatelné kouzlo nedělní noci zasvěcené oslavě filmu. Ta atmosféra, to strhující kouzlo přímého přenosu na HBO mě asi nikdy neomrzí. A nyní k samotnému ceremoniálu. Billy Crystal byl příjemně decentním moderátorem, který na sebe nechtěl za každou cenu strhávat pozornost a tak to má u ceremoniálu být. Jednotliví předávající byli taktéž příjemní a zajímaví, obzvláště Chris Rock zaujal bezvadnou glosou na téma animáky. Potěšila také tradiční vzpomínka na zesnulé umělce a udělení čestného Oscara Jamesovi Earlu Jonesovi. Co se týče výsledků, tak jsem žádné favority neměl, prognózy jsem ignoroval a do ceremoniálu jsem šel tzv. naslepo, takže jsem se skvěle pobavil, občas jsem byl překvapený více, občas méně, a občas jsem byl vyloženě zklamaný (to když Harry Potter vyšel naprázdno). A co se mi vůbec nelíbilo, to byl český komentář, kdy pánové komentátoři divákům vnucovali vlastní názory, nebo dokonce zesměšňovali oceněné umělce (kafrat do řeči oceněného Jeana Dujardina něco o tom, aby se naučil anglicky, to byl opravdu vrchol buranství). A trapná vsuvka, kdy pokojně a v poklidu sleduji po páté hodině ráno televizi a najednou se z televize ozve hlasitý výkřik "zdravíme Světozor", díky kterému mi úplně poskočilo srdce leknutím, byla opravdu tou definitivně poslední kapkou. To by se opravdu nenašli nějací normální komentátoři? Mně by se například líbila dvojice Dana Hábová a Libor Bouček, což jsou mí dva oblíbení televizní překladatelé přímých přenosů, ale toho se asi nedočkám. No nic, to byla jen malá odbočka. Celkově jsem s ceremoniálem spokojen, ale z těch čtyř Oscarů, které jsem dosud viděl, nebyl tento ceremoniál nejkvalitnější, a tak uděluji čtyři hvězdy. (06.03.2012)