Zpráva o Europě

Kdysi jako pozdní teenager jsem ve svém literárním období napsal delší povídku, ve které jsem si dělal legraci z deus ex machina. Představil jsem kandidáta na hlavního hrdinu, rozjel zápletku, a nesmyslně ho nechal uhynout. Např. pilot zachmuřeně vyšel na ulici a spadl na něj z rozestavěné budovy panel. Nebo detektiv uháněl k případu, naboural a zemřel. Nebo vědec na horách sliboval dětem, že až se vrátí domů, udělá palačinky, utrhla se s nimi lanovka a nepřežili. Pointa byla v tom, že to nemělo pointu. Europa Report se nejen hemží neobratnými deus ex machina, ony jsou hlavní vyprávěcí metodou. Jakékoli posunutí děje znamená, že někdo zemře, zcela zas**nou náhodou a zbytečně. Já se dokonce obávám, že to je ideová konstrukce filmu, tj. "no pain no gain" dotažená do patetického absurdna... Ale čím dál víc mě tahle primitivní nota iritovala, pěnil jsem a nadšení z filmu s dobrým námětem klesalo. Čemuž nepřidala ani strašná dřeva ve všech rolích. (26.10.2013)

Vesmír je krásné a neskutečně tajemné místo. Také ale se jedná o nekonečný prostor, kde se dá hrozně snadno zemřít. Zpráva o misi Europa jistě není nejlepším filmem daného žánru, ale zcela jistě se jedná o poměrně věrohodnou rekonstrukci, toho jak by mohlo vypadat dobývání vesmíru. Nemusím snad psát, že se v mnoha případech bude jednat pouze o jednosměrnou letenku....55% (04.10.2013)

Ochotnické výkony to celé posílají do háje a ačkoliv je found fotage obhajitelné, nic nemění na tom, že je Europa Report předvídatelná nuda bez invence a inteligencí mainstreamových scifi (zajímavé, kolik lidí pro levné kulisy nevidí průměrný scénář). Kombinace rádobydokumentárních vstupů a nechronologického vyprávění kvůli jednomu 'zvratu' je pak totálně wtf. Moon zvládne vypadat líp (nejen) s polovičním rozpočtem, Carruth by mohl se třetinou natočit tetralogii. Nezávislé pecky bych hledala jinde (Bellflower). (01.10.2013)

Moje minimálně sci-fíčkové srdce zaplesalo nad tím, že mě tenhle film přes počátečních pár minut bavil a nikde jsem se výrazně nezadrhla, protože jsem se absolutně nezabývala vědeckými a chemickými detaily i když připouštím, že byly zřejmě (určitě) důležité. Náhodou jsem šla až tak daleko, že jsem se mrkla, co je hydrazin. Zpracování působilo opravdu věrohodně, žádné přespříliš šokující záběry, napětí tomu také hlavně v té druhé části nechybělo a navíc se mně líbila i atmosféra, která byla o pocitech a emocích všech zúčastněných v kokpitu a to je moje parketa. Když k tomu přihodím mého oblíbence Michaela a moc sympatickou tvář Anamarie, kterou jsem už zaregistrovala v seriálu The last enemy, tak mohu konstatovat, že jsem strávila zajímavý večer, kdy jsem byla vděčná za teplo svého domova a účastním se této mise pouze vizuálně. (18.11.2013)

Nemám rád found footage, ale tady jsou všechny kamery zapikované a mnohdy je scéna pokryta hned několika, takže nejen že se nekoná žádné rušivé třepání (jen občas se obraz rozjede, zasekne nebo vypadne), ale víceméně jsem měl pocit, že sleduju normálně rozzáběrovaný film. První třetina je pomalá a trochu zmatečná, leč díky pěkným vesmírným obrázkům slušně atmosférická a po příletu na Europu se rozjede i děj, ale nic co bychom už neviděli, nebo co by nějak extra zvedalo ze židle. Postavy nezaujmou ani neotravují. Ani se mi nechce věřit, že to natočili Amíci, protože to působí velmi evropsky. (26.03.2014)