Zimnica

Zvláštní a zajímavá road movie, kde se Hirato setkával s různými situacemi od sběratelky pohřbů, které objíždí fotit, country zastávky až třeba k poznání toho, co je Brennivin. Nezáviděla jsem mu jeho dlouhou cestu v té třeskuté zimě přes Island, ale jeho odhodlání splnit slib daný dědečkovi, pohřbít své rodiče tradičním japonským způsobem. Mrazivý, studený, ale lidsky teplý Island, kde je víc ovcí než lidí. Já bych to pak osobně vzala zkratkou na tu Havaj. (16.11.2015)

Fridriksson tento svůj film ozvláštnil tím, že z hlavního hrdiny udělal Japonce, který přiletěl na Island, aby navšívil místo, kde zemřeli jeho rodiče, a potkává tam plejádu pitoreskních postaviček. Ale i s Japoncem v hlavní roli je film typicky fridrikssonovský, odrážející islandskou mentalitu a život v tomto nehostinném izolovaném kraji. Užijete si i spousty záběrů nádherné islandské krajiny a tklivého hudebního doprovodu. (10.06.2005)

Nic. Nic tu nefunguje tak, jak by mělo, atmosféra dost často chybí a ani božská Islandská krajina není samospásná, postavy nejsou ani divné (dost velké mínus), ani zábavné, jenom a pouze pitomé a otravné, dost často i nevkusné (Američané, country Islanďané), pár dobrých věcí se sice zjeví, ale nestačí to, bohužel to nestačí ani na průměr, jelikož závěrečná třetina mě z nějakého neznámého důvodu bytostně nejen míjela, ale štvala. Od spojení Japonska a Islandu se dalo čekat mnohem, mnohem víc. (08.12.2013)

Pokud věříte na skřítky a vřeštivé hlasy islandských neviditelných sirén, je tento film pro vás právě jako stvořený... Když si k němu přidáte zimou přes závěje klopýtajícího Japonce, jenž sem přijede vykonat pohřební rituál za své tragicky zemřelé rodiče, je o zábavu postaráno. U filmu mě kolikrát napadlo, jak jsou si ostrovní národy v lecčems podobné... Aspoň v té určité kulturní homogennosti, jež často vychází z jejich přírodní i přirozené izolace... Škoda, že tento film u nás ještě nikdo nevydal na DVD. Nebo že by už ano? Je to tak dva roky zpátky, co jsem ho sháněla... S odstupem pár let potvrzeno, ne nikdo tento film u nás zatím nevydal, takže jsem si ho nakonec nechala dovézt přímo z Islandu jednou dobrou duší... Budiž jí jsou trollové příjemně nakloněni za tento skvělý počin:-) (24.06.2009)

Vlastně bych tomu neměl moc co vytýkat. Je to pohodové, pobaví to, jednotlivé postavy které Hirato po cestě potká mě zaujaly a celý ten příběh má své kouzlo a závěr pak i svoji sílu. Jenže i tak mě tahle road movie úplně nepohltila a i přes svou krátkou stopáž místy nudila. A i ten začátek mi přijde hrozně nahodile udělaný. Ale i tak, čím víc nad tím filmem přemýšlím, tím víc se mi líbí, takže si podle mě ty čtyři hvězdy zaslouží. Navíc jsem konečně viděl nějaký islandský film, který se mi fakt líbil. 4* (23.05.2021)