Projekt X

Jojo, tyhlencty kalby já dobře znám. I když u mě probíhají krapítko odlišně, anžto jsem malý tlustý plešatý a osamělý, čili nemám žádné přátele a musím si vystačit sám se svým laptopem. Občas si na večer sednu doma do kuřárny, vezmu s sebou noťas a nezřízeně chlastám. Vzhledem k létům tvrdého tréninku na mě alkohol působí jen minimálně, přesto jsem si z čiré zvědavosti naposledy zapisoval deset fází, kterými postupně, s přibývajícím alkoholem, prochází moje mysl. Zde jsou moje postřehy: 1) Rudnou mi tváře. Debilně se usmívám a myslím si, jak jsem roztomilý. 2) Pobroukávám si a tančím do rytmu nejlepších písní od Karla Gotta. Jde mi to výborně. 3) Píšu si s holkama na facebooku a všechny mě nespoutaně balí, nedokážu si to vysvětlit. 4) V rádiu začali hrát Kluse. Nostalgicky pláču a chci změnit svůj život. Udělám pro to vše! Pak moji pozornost zaujmou sušenky na stole. 5) Chci si zapálit další cigaretu, ale všechny za podezřelých okolností zmizely. Oblékám si negližé a vyrážím do nejbližšího baru pro krábu. Po cestě hlasitě zpívám Anetu Langerovou a se všemi se přátelím. V baru požádám barmana o ruku a po odmítnutí se vracím domů. 6) Cítím se výborně. Kouřím pivo, piju cigára a je mi fajn. Píšu na facebook status, který nedává smysl, a strašně se tomu směju. Jsem tak zábavný! 7) Po cestě na záchod jsem zakopl o kočku a to žádnou nemám. Zadávám si do googlu fórum asijské ekonomiky a opravuju Číňanům gramatiku. 8) Klávesnice na notebooku se začíná chovat podezřele. Písmenka samovolně mění svoje pozice, nemůžu najít enter. Čísla zmizely úplně. Mluví na mě kaktus. Nechápu… proč furt otravuje. Toužím po sexuálním styku se svojí čivavou, ale ihned myšlenku polykám, nemám totiž kondom. 9) Nemůžu najít správný východ z místnosti. Vždycky když projdu dveřmi, vrátím se na stejné místo. Podlaha začala dělat přemety a ze stropu začalo sněžit. Umím mluvit klingonsky. Na návštěvu přišel Tokijský novoroční ohňostroj a dvě prostitutky. 10) Jdu si do lednice pro druhé pivo. (24.03.2014)

Půlku filmu jsem doufal, že ti zmetci s těma kecy po tý párty budou mít takových průserů, že to ještě nezažili a já se jim budu konečně pořádně smát. Očekával jsem, že shoří dům, ale že bude hořet celá čtvrť? Klobouk dolů. Nápad tenhle film má dokonalej, zpracování taky nemá chybu, ale přesvědčte mě, že jste nebyli škodolibí a těm klukům jste ten průser nepřáli. (20.08.2013)

Tak toto je totálny bordel, ktorý sa len tak nevidí. Projekt X pod producentským dohľadom Todda Philipsa dopadol presne tak ako sme chceli. Ano, ja viem, film nemá v podstate ani žiadny príbeh, ale skrátka tie postavy a spôsob (kamera) ako to je prezentované divákovi vás dostane (pokiaľ máte radi štýl ala Hangover). Hlášky sú teda fakt super, takto som sa už dlho nepobavil. Začiatok filmu je fakt skvelý a prekvapilo ma ako rýchlo som sa doňho dostal. To bude ale asi tým, že ten film sa nerozbieha. Projekt X už začína rozbehnutý a postupne pridáva na tempe. Je to jednoduché a detinské, ale pre mňa perfektné zrežírované a s tou správnou partou po vašej pravici a lavici sa budete perfektne baviť. 75% - 4* (15.07.2012)

V rámci čo raz viac prepieranej estetiky found-footage, socio-kultúrnych determinácii nastávajúcej generácie a ich kurióznych hyperbol či plastického ozvláštňovania skrz iné, poväčšinou buď spriaznené alebo aj prekvapivo zakomponované žánre - žánrové zvyklosti, ide o uchádzajúci výtvor, ktorý si zatracovať nezaslúži. Po obdobne ladenom "Chronicle" v ktorom sme boli svedkami zovretejšej fúzie dramatického pojednania o looserstve na pôdoryse tínedžerského harašenia/rodičovsko-školskej šikany/carrieovského syndrómu, fanúškovského imitovania vychytávok niektorých herných konzol a superhrdinského sveta (tentokrát) v nadvláde záporakov, tu máme ďalší, sic atmosférou namazaný, ale zároveň aj celkom slepo sa zavďačujúci cross-over obstaravajúci prienik stredoškolského rom-comu kde looseri ostávajú a pre zmenu svoju reputáciu vtipne vylepšujú, odviazaných epic parties snímkov ktorých dominantou sú predovšetkým naštartovaní djz, young bitches and (i)legal substances a napokon katastrofického skoro sci-fi čo by óda na jeden plamenomet. Keby sa to nebálo ísť v tom svojom vyfičanom rebelanstve ešte viac za hranu (auto úprk mohol byť oveľa viac rozvedený a prípadne dovedený ad absurdum) a bezpečnostne sa tu necúvalo pred zamilovanými pusinkami vyjebaných amerických happyendov (ak by chlapec tu tmavovlásku za dunenia skrillexovho bro-stepu pokoril a tej bloncke by sa dvoril až keď by z neho bol vyzretý twenty-something, tak to by bolo hneď o niečom inom). Takto len provizórne odreagovanie/pousmiatie sa nad baviacimi maličkosťami (pes, trpaslík, slow-mo), gradujúcimi kamerovými hrátkami (čelovica, auto, spravodajstvo) a priznanou snahou o atraktívnu senzačnosť konceptu. (04.10.2013)

Paradoxem roku 2012 je, že největší filmový zážitky prožívám doma a největší zklamání v kině. Ležim doma s chřipkou a Projekt X mě postavil na nohy, postavy jsou uvěřitelné, herci příjemní a zábavní, scénář má brutální spád a skvělý finiš. Perfektně sem se pobavil a oddychnul si. Vždycky jsem chtěl žít v americe protože takové věci, se můžou dít jenom tam. ( jsem si vědom toho, že to není podle skutečnosti ) , ale stejně, čím sem starší, tím potom paradoxně víc toužím. JUST EPIC!!!!! 95%. (21.09.2012)