Assassin's Creed: Embers

Krátkometrážní snímek, který má na mě nezměrný vliv z důvodu mé účasti u předchozích osudů Ezia Auditore da Firenze, kde stařík přemítá nad životem, který z jeho pohledu neproběhl podle jeho představ, tak že uživá současného života ve prospěch rodiny, která se z jeho přítomnosti nebude těšit dlouho. Na jeho věk až přehnané akční scény, které jsou vyváženy poselstvím a uzavřením jedné ságy. Upustil jsem slzu. (04.04.2013)

Animace otřesná, k sérii Assassins Creed se vůbec nehodila, uvítal bych spíše formu, kterou se natočil snímek s podtitulem Lineage. Ale i tak se na to dalo koukat a pro hráče, zejména pro ty, kteří měli Ezia rádi (jsem jedním z nich), vyloženě srdcovka. Konec velmi smutný, někoho dojme, někoho rozbrečí...moje pocity byly spíše neutrální, ale přesto....requiscat in pace, Ezio. Nezapomeneme :) (29.11.2011)

"When I was a young man, I had liberty, but I did not see it. I had time, but I did not know it. And I had love, but I did not feel it. Many decades would pass before I understood the meaning of all three. And now, the twilight of my life, misunderstanding has past into contentment. Love, liberty, and time: once was so disposable, are the fuels that drive me forward. And love, most especially, mio cara. For you, our children, our brothers and sisters, and for the vast and wonderful world that gave us life, and keeps us guessing. Endless affection, mio Sofia." Všemi očekávané finále, které u mě bohužel nedosáhlo tak kýženého emocionálního rozbouření, jak jsem původně předpokládala. Přesto jsem pocítila malé bodnutí sentimentu a melancholie, když jsem měla dát addio tak významné osobě, jenž mi přirostla za ta léta neochvějně k srdci. Requiscat in pace Ezio....forever yours. (05.12.2011)

Pohled na starého Ezia mě drtí, když si vzpomenu na ty hodiny strávené hraním této úchvatné série. Je ovšem skvělé znovu vidět tu krásu malebné, renesanční Itálie, navštívit stará, známá místa, která jsem tolikrát lezecky zdolal nebo kolem nich jen prošel a vžít se do mého oblíbeného virtuálního světa. I samotné ukončení bylo mírumilovné, dojemné a můj prvotní strach, že zemře čepelí templáře, se ukázal mylným. Ale to vědomí, že jsme opravdu dospěli k cílové rovince, je pro mě neúnosné... 100%. (17.12.2011)

Málo filmových (fiktívnych) postáv mi prinieslo toľkú dávku emócií, sympatií, adrenalínu,... ako Ezio. Nejedná sa o žiaden vyblýskaný Lineage, či početné fanfilmy. Ale je to skromná animovaná rozlúčka za málo peňazí, ale o to viac plná srdca a duše. Ako by si prial sám chudák neboštík. A ešte aj tá hudba vháňa slzu do oka! - I can not seem to leave my past behind me, I started this act of my life so late... I knew I would not have enough time to do everything. No I worry I do not have enough time to do anything. - Nuž... Requiescat in pace. (04.09.2014)