Miss Bala

Zkušený režisér Gerardo Naranjo zachytil mexickou drogovou válku nikoli pohledem kriminálníků nebo policajtů (řazených zde do téže skupiny škůdců), nýbrž zpočátku zcela nezainteresovaného a o zainteresování nestojícího člověka zvenčí. S výrazem „pohled“ se tady ale sluší zacházet opatrněji, zvolená forma snímání by se dala nazvat „závislou objektivitou“. Kamera je vázaná k protagonistce, ale zároveň se vyhýbá přejímaní jejího hlediska tradiční formou záběrů/proti-záběrů a střihů dle pohledu. Snad jedinkrát za celý film se od hrdinky odpoutá a ukáže nám, co bychom rádi viděli (detail novinového titulku). Dokumentování toho, jak rychle lze v dnešním Mexiku dospět (za cenu ztráty iluzí, důstojnosti a vyhlídek do budoucna), tudíž není podřízeno ani pohledu Laury, ani požadavkům diváka, čekajícího dle konvencí klasické narace doplnění chybějících informací. Mnohaminutové záběry jdou nejen proti očekáváním, ale i proti podstatě soutěží typu Miss Baja (Bala ve „zkomoleném“ titulu znamená „kulka“) – rozhodně nejsou pěkné a povrchní krása ani není jejich cílem. Záběry svou délkou, bez možnosti útěku/uhnutí, z diváka dělají podobnou oběť, jakou je Laura. Současně vytvářejí zdání nepřetržitosti událostí. Jedna takřka v reálném čase navazuje na další, vše se seběhne nesmírně rychle, nezbývá čas pro důmyslnější akci. Částečně je tím ozřejměna Lauřina sebezničující pasivita, resp. nepromyšlenost jejích prvotních snah změnit svůj úděl, jež předcházejí úplnému poddání se. Až těsně před koncem projeví určitý odpor, když dá nakrátko průchod svému nastřádanému zoufalství. Zda jde o náznak povahové změny, nebo poslední záchvěv před tušeným koncem, se již nedozvíme. Prolongaci hrdinčina martýria umožňuje nápadně vysoké zastoupení náhod. Laura jako ve spirále zas a znovu padá zpět do role nemohoucí oběti, které nikdo nedokáže pomoct. Ti, kdo by mohli, jsou buďto zkorumpovaní, nebo mrtví. Tato beznaděj udržuje vyprávění v neustálém chodu a zřejmě odpovídá současné náladě – zároveň filmu ubírá na věrohodnosti a byť za inspiraci posloužily skutečné události, nelze se ubránit pocitu vykonstruovaného hraní na efekt. Přesto chci Miss Bala vidět opakovaně a vychutnávat si, kolik nám toho choreograficky úchvatné kamerové tance sdělují, nebo (spíše) zatajují. 80% (13.05.2012)

Jak to tak vidím, Gerardo Naranjo nedává nic zadarmo a podané jak na lopatě. Těžce jsem se prokousávala tímhle snímkem, kde se Laura ocitla v nesprávnou dobu a na nesprávném místě. Mnoho se tam nemluví a je opravdu na divákovi, aby zapojil fantazii a spoustu jiných tykadel, aby se v tom občas vyznal. Nicméně i když jsem se potácela od dvojky ke čtyřce, tak dnes dám vyšší ohodnocení, snad právě proto, že celé podání bylo opravdu zvláštní a na Lauru myslím ještě druhý den. Jsem moc zvědavá na remake Miss Bala 2019. (02.10.2018)

Fajn, na jednu stranu by se mi chtělo debatovat o tom, jestli film není až příliš naivní, a jestli mělo jednání hlavní hrdinky vůbec dostatečné opodstatnění. Na druhou stranu musím říct, že mě hlavní představitelka velmi bavila a ve scéně, kdy jede přes hranice, jsem byla totálně s ní. Jinak jsem neměla žádný větší problém s pochopením děje, který tu někteří popisují, všechno mi přišlo naprosto jasné. No a rozhodující u mě samozřejmě je, že mě film fakt hodně bavil a slupla jsem ho jedním dechem. 3,5* (04.05.2019)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $1,479,000▐ Samotný dej nie je zlý ale je to v takom neurvalom prevedení, či s občasným "ako že umeleckými" prázdnými zábermi, že to nemôže nijak zvlášť nadchnúť, pozrieť sa to dá ale nič navrch to nedá. /45%/ (07.05.2013)

Upřímně? Trailer i plakáty mě navnadili na něco úplně jiného. Dalo by se říct, že jsem si od toho slibovala jakousi Brutální Nikitu po mexicku. Ale ono prd, tenhle film mi na to, že je veden jako akční, vůbec akční nepřipadal. Naopak se v něm častěji neděje skoro nic, než něco. Jakoby ten film tlačil na vážnější notu, aniž by věděl jak to říct, díky čemuž vyzněl do ztracena, podobně jako Sket. Ale herečka v hlavní roli rozhodně zajímavá, stejně tak její výkon. Asi to nejlepší na celém tomhle filmu, ikdyž ono tu na hraní zas tolik taky nebylo. Rozhodně, jak už uvedl Rob Roy, zamrzí nepřítomnost výborného songu od Saint Saviour, doprovázejícího trailer. Za tři to nebude už z toho důvodu, že mě nijak zvlášť nebavilo koukat na film podruhé, takže jen slušné dvě, ale jak říkám, možná jsem prostě jen čekala jiný film... (16.04.2012)