Bohemian Rhapsody

Oslava hudby. Rámování celého příběhu koncertem neuvěřitelným způsobem funguje. Narvané Wembley hltající každou notu, každý Mercuryho pohyb obklopí diváka a přenese ho ne jen do středu dění, ale i nad něj, kamera létá nad diváky nebo se proplétá mezi nohama kapely i mezi prsty hrajícími na klavír. Singer je formálně brilantní a servíruje detaily na stříbrném podnose a to stále mluvíme jen o rámci. Vznik samotné kapely, nahrávání největších hitů a vztahová dynamika i AIDS jsou pojaté velice funkčně. Snímek nezachází do detailů a je malinko zkratkovitý, což je sice na jednu stranu škoda, ale aspoň nepřekáží hymně o nejlepší kapele na světě. Kdo chce detaily pustí si dokument... Malek je fantastický, ale to i zbytek hereckého ansámblu. Ehm... skvělý soundtrack. (07.11.2018)

Queen. Legenda, která hudebně nezestárla. Vynikající herci ve správných rolích a Rami Malek, který v obličeji není podobný Freddiemu, ale pohyby zvládl dokonale (zpět samozřejmě FM). Celé je to plné dramatických momentů, člověk se baví celou dobu, hraje mu do toho oblíbená hudba a finále je prostě působivé. Jaký s tím mám problém? Jen taková drobnost... tohle prostě překrucuje příběh Queenů a hlavně Freddiho do dost odlišné polohy a návaznosti a motivace postav je naprosto mimo realitu (zásadní body ve zkratce -> Freddie zjistil, že má AIDS více jak rok po koncertě Live AID, všichni členové skupiny měli sólo dráhu dřív než Freddie, první Freddieho zkušenost s muži je z jeho 14ti let, atd...). Rozumím, nemá to být dokument, v podstatě ani biografie, je to pocta skupině (kterou si sami vystavěli) a jejich frontman tu má pozici, která pro film dává smysl a diváky dožene k slzám, jen prostě to ke skutečnosti má daleko... Škoda, podle mě si postava člověka jako je Mercury zaslouží víc. (08.11.2018)

Nikdo na světě mě nemůže obvinit z toho, že nejsem fanoušek, protože v životě asi nebyla jiná kapela, která by mě tak strhla jako kdysi v jinošském věku Queen. Nic jiného jsem pár let neposlouchal, hltal písničky, texty, koncerty, četl biografie. Asi proto mi Bohemian Rhapsody přijde jako hodně hajdalácká rešerše z historie, kterou navíc mocně vykastrovali žijící členové kapely. Zůstal tedy jen chatrný příběh zlobivého dítěte a trojice jeho taťků, která se snaží nezvedenou ratolest chránit před zlem v podobě odporné verze Tom of Finland a jeho party teplých kámošů v kůži. Měl to být portrét hluboké samoty, je to jen povrchní a špatně motivovaná sbírka chatrně odvyprávěných historek. Celkem bych přežil, že vše temné (sexualitu, drogy) film odbývá až puritánskými náznaky, kdyby alespoň nabídl víc než sitcomové figury a hodně toporně aranžované scény (opravdu se někdo v roce 2018 spokojí s teatrálně svícenou a highlanderovským songem podbarvenou scénou z AIDS centra? zjevně jo...). Film drží nad vodou skvělý střih a také to, že má rytmus typický pro tenhle typ žánrovek. Na Live Aid je cítit, že to ještě Singera celkem bavilo. U některých scén jsem měl pocit, že režisér buď chrápe, nebo nedorazil. Paradoxem je, že právě pro všechny ty slepé skvrny vznikl dokonalý produkt. Lidem dává génia bez všeho, co na něm bylo outrageous a z Queen zachovává patetickou gloriolu stadionových bavičů. Jen ten Roger byl tak trochu zlobivý sukničkář. Ale však víte, jak to s takovými bývá... (09.11.2018)

"Jsem umělec, Zlato, ne švýcarskej průvodčí." Nedochvilný Farrokh Bulsara ze Zanzibaru byl hodně zvláštní týpek a já jsem jeho kvílení měl rád už v době, kdy mu holky vyskakovaly na oslavách z dortu a naivně si myslely, že by na ně mohl mít chuť. Neměl, ale to nevadí, alespoň zbylo víc na nás, kteří jsme neměli koňský předkus, psí oči a suchý zip pod nosem. Ale abych se vrátil k tématu, tak Bohemian Rhapsody mě hodně bavilo, i když si o nejedné souvislosti trošičku zalhalo. V rámci umělecké licence to bylo v pohodě a mě tradičně nejvíc zaujaly okamžiky zrodu skladeb, zaskočily mě Freddieho kočky a vystoupení na Live Aid mě rozdupalo možná ještě víc než v roce 1985. Já jsem zkrátka hodně spokojený divák, kterému k dokonalému zážitku chyběl v písničkách skutečný Freddieho hlas a přebývalo mi tam nejedno tření kníru o knír. Já proti tomu v podstatě nic nemám, ale nerad se na to dívám. (12.02.2019)

Queen jsem vždy miloval. Dlouho se mě nestalo, aby se pro mě v kině zastavil čas a já s hrůzou zjistil že on bude za chvilku vlastně konec a já si přál zůstat ještě chvilku s Freddiem. Ač jsem si to zpočátku nepřipouštěl tak Rami Malek = Freddie Mercury o tom nemůže být pochyb. PS: číst pouze na vlastní nebezpečí. Při sledování Bohemian Rhapsody samozřejmě každý průměrný fanoušek kapely zjistí, že sleduje dokonale vypadající fikci, která s životopisem kapely nemá úplně vše společného. Nicméně zážitek to v žádném případě nesnižuje. https://www.kinobox.cz/clanek/15205-lzi-desitka-queeni-v-techto-vecech-bohemian-rhapsody-divakum-lze 100% (26.11.2018)