Our Lady of the Turks
Obsahy(1)
Celovečerní debut italského avantgardního dramatika a režiséra Carmela Bene, který natočil podle vlastní literární předlohy. Silně experimentální snímek volně propojuje skutečnou historickou událost, jíž byl masakr obyvatel jihoitalského města Otranto spáchaný osmanskými Turky v roce 1480, s alegorickou anabází hlavní postavy (hrané samotným režisérem) napříč historickým prostorem a časem, v jejímž průběhu se mísí satira s osobitou hrdinovou filozofií, láska se smrtí a vážnost s ironií. Film postrádá konvenční děj, na jehož místo nastupuje sled surrealisticky laděných scén, v nichž celkové vyznění vyplývá z básnických a filozofických promluv, impresivní vizuality a snové atmosféry. (Dionysos)
(viac)Recenzie (1)
Z kostí mučedníků se z morbidní okázalosti kostnice otrantského kostela vynořuje dávno mrtvý přeživší, aby… Vlastně ani nevím, jedno je však jisté – hlavní hrdina se bude toulat tam a zpět staletími, událostmi, touhami a peripetiemi jako v horečnatém, hořkém, satirickém snu, v němž neplatí zákony času, profánního a sakrálního. Zčásti i autobiograficky (Bene si zahrál hlavní postavu, na níž celý film stojí; sám Bene se nedaleko Otranta narodil) tónovaný snímek, Bene zde též (již) poměrně často užívá velmi krátkých záběrů a poskočného střihu, díky čemuž takto vzniklá rychlá a překvapivá montáž vyvolává v divákovi stejně náhlé a neočekávané emoce, jako poeticko-filozofické pasáže vyvolávají úžas i zmatení divákova intelektu. Film získal Velkou cenu poroty (spolu s filmem „Sokrates“ Roberta Lapoujadea) na benátském filmovém festivalu v roce 1968. ()