Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hlavním hrdinou křehkého příběhu celovečerního debutu islandského režiséra Rúnara Rúnarssona je sedmašedesátiletý Hannes, který právě nastoupil do důchodu. Uzavřený, nepříliš hovorný muž není zvyklý dávat najevo své city, nemá prakticky žádné přátele, svým dávno dospělým dětem se odcizil a jeho vztah s manželkou už také po letech ochladl. Tragická událost donutí Hannese přehodnotit dosavadní život a najít v sobě dlouho spící city. Citlivě napsaný scénář, suverénní režie talentovaného mladého režiséra a maximálně přesvědčivý výkon Theódóra Júlíussona v hlavní roli činí z Vulkánu jeden z nejvýraznějších filmových objevů letošního roku. Autor sám komentuje svůj přístup slovy: „Zajímají mě lidé, kteří ve svých životech došli na křižovatku. Otázky, s nimiž jsou konfrontováni, a zároveň možnosti, jež se před nimi otevírají.“ (MFF Karlovy Vary)

(viac)

Videá (2)

Trailer

Recenzie (16)

ondrin 

všetky recenzie používateľa

Zdlouhavý začátek filmu ve mně vyvolal nepřijemná očekávání, že to bude jeden z oněch velmi nudných festivalových filmů, ale od chvíle, kdy žena hlavního hrdiny utrpěla mrtvici, jsem začál chápat atmosféru filmu a nitro starého muže. Duši drásající momenty, v nichž Hannesen slyší vzdechy bolesti, které jsou to jediné, co může jeho žena projevovat působí silně depresivně. Na konci filmu mě napadla otázka: Bylo správné ukončit trápení ženy, kterou miloval a nebo ji nechat dožívat v obrovských bolestech a odkázání na péči druhých? ()

Marigold 

všetky recenzie používateľa

Velmi solidní islandský debut, který vyniká otevřeností v přístupu ke stáří a odcházení. Nevyniká ale zatím nijak zajímavým stylem. Rúnarsson je snaživý žák severské školy intimního dramatu, ale je hodně vidět, že zobrazované je často mnohem naléhavější než to, jak to islandský debutant dokáže přenést na plátno. Úniky k minimalistické melancholii hudební stopy a rámování postavy drsnou přírodou není nijak objevné, i jemnější prokreslení emocí zatím kulhá. Přesto je Vulkán zajímavým vkladem do islandské kinematorafie. ()

Reklama

Sonnery 

všetky recenzie používateľa

Zcela neobjektivně dávám dvouhvězdí. Měl jsem za sebou už dvě náročné festivalové projekce, dva sprinty mezi kiny, dvě cesty autobusem, čtyři piva, jedný čínský nudle a naprosto žádnou cukrovou vatu. Byl jsem zpocený, unavený, nevyčůraný a potřeboval jsem podrbat na zádech. V takovou chvíli se prostě nedá koukat na film, který posouvá děj tak rychle, že den začne mít 458 hodin. Na film o dědovi, který představuje něco mezi zahořsklým Hemingwayem a amazónským mechem, o dědovi, který promluví jenom, když do něj hodíte deset korun. ()

DonBraso 

všetky recenzie používateľa

Film mezi tři čtyři hvězdy.Za hlavního hrdinu a na můj apetit "sladší" konec.Možná kdyby skočil,snímek bude teprve silný jak noha od kulečníku.Takhle nám Hannese z mrzouta a bručouna stane milující manžel.Trochu haprovala situace syn a táta,který vždy končil tak jo,bude po mém.Trochu zrychlený pohřeb a nějaká ta otázečka proč takhle, je ve vzduchu na konci určitě.75% ()

Caym 

všetky recenzie používateľa

Jaké to je, když chcete ukázat, že už nejste tím, za koho vás poslední roky vaši nejbližší mají? A jaké to je, když jediný člověk, který ve vás viděl to dobré, a jehož cenu jste si právě uvědomili, trpí a vy mu nemůžete pomoci? Přesvědčivý, silný, emocionálně vypjatý a palčivý debut islandského režiséra. Příběh člověka, kterému až příliš pozdě pár pádně pronesených vět otevřelo oči. Rúnar Rúnarsson dlouhými záběry a detaily tváře Theódóra Júlíussona nechává diváka nahlédnout doslova pod kůži hlavní postavy. Kompozičně propracované záběry často rozdělují svět Hannese na dvě a více částí, neustálá rozpolcenost, snaha zvládnout svůj úděl a doslova "vykoupit" poslední roky nevrlosti a nevšímavosti, studené, bílé a modré barvy. Není to objevné téma, ale právě zpracování a herecký výkon hlavní postavy, které z debutu Rúnarssona dělají mistrovský kousek. ()

Galéria (12)

Reklama

Reklama