Kopí osudu
Die Jagd nach der heiligen Lanze
Spear of Destiny
Réžia:
Florian BaxmeyerScenár:
Derek MeisterKamera:
Peter Joachim KrauseHrajú:
Kai Wiesinger, Bettina Zimmermann, Fabian Busch, Sonja Gerhardt, Rudolf Martin, Jürgen Prochnow, Manfred Böll, Enrica Gera, Werner Kalb, Jan FeilObsahy(3)
Longinovo kopí, jinak též Kopí osudu či Svaté kopí, bylo ukuto před tisíci lety a bylo jím prokláto tělo Krista. Nyní je kopí dobře skryté, protože tomu, kdo ho vlastní, dává obrovskou moc a nepřemožitelnost. Před Napoleonem je spolu s pokladem ukryl Wolfgang Goethe a cesta k němu je dlážděna důmyslnými skrýšemi, hádankami a indiciemi. Mladý archeolog Eik Meiers a jeho snoubenka Katharina Bertholdová spolu s profesorem Bachmanem by je chtěli najít... Jednoho dne se oběma mladým lidem Bachman ztratí při exkurzi do přírody. Při jeho hledání se Eik a Katharina ocitnou v jeskyni a posléze v tajné podzemní laboratoři. Najdou tam nahrávku, na níž profesor Bachman předvádí starý deník, který objevil a jehož písmo se chce pokusit rozluštit. Je to deník samotného Goetha. Podle nahrávky se podaří sestavit jeho stránky a do práce se pouští Eikův kamarád Justus: je třeba rukopis prověřit. Bádání přivede tři přátele na myšlenku, že další indicií by se mohla stát Schillerova lebka: Goethe totiž často pracoval s touto lebkou na stole. Schillerův hrob se nachází ve Výmaru, kam se také Eik, Katharina a Justus vypraví. Eikova dcera Krimi odjíždí na školní výlet, více ji ale očividně zajímá pohledný mladík, s nímž se k otcově nelibosti objímá u autobusu... O Kopí osudu se ovšem zajímá ještě někdo jiný: bohatý baron von Hahn, který tvrdí, že kopí je majetkem jeho rodu, protože Goethe je ve skutečnosti pouze ukradl. Hahn má k ruce asistenta Erlangera a zejména mistryni v bojových uměních Judith. Dva posledně jmenovaní budou tři přátele po celou dobu jejich hledání pronásledovat a klást jim nejrůznější pasti. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (82)
Američané velmi často "kradou" náměty na filmy z Evropy a jiných destinací a Němci koukám si je zase "půjčují" od amerikánů. Bohužel kvalita stále klesá, což je krásně vidět i na tomto filmu dosti se podobujacímu Indiana Jonesovi, nebo Lovcům pokladů. Dějově slaboučké, herecky docela trapné, takže ty 2* mohu dáti pouze za Sonju Gerhardt a pár dobrých vizuálních nápadů na skrýše pro indicie. ()
chacha nemci jedou :)) paradni sbirka nelogicnosti a kycu prevlecena za Lovce pokladu s blondatou betaverzi anti Lary Croft jako bonusem :-D pokud to nekdo chce brat vazne, pak je to odpad, v opacnem pripade je to vcelku koukatelna dobrodruzna blbustka ;) 40% ()
Toto bola asi najväčšia blbosť ktorá vznikla v dejinách kinematografie. Ok, preháňam, ale určite patrí k najhorším. Po nesmiernej dávke nelogickostí, trápností a typického zhovadeného príbehu tuctových dobrodružných filmov, si už prinajmenšom najbližší rok nepozriem žiadne "pátranie za pokladom" teda ak vobec pretože z tohoto žánru sa ťažko nájde pozerateľný kúsok. Avšak napríklad aj Flynn Carsen je oproti tomuto nesmierne kvalitný. Achjaj... ()
Bral bych to jako cokoliv jiného z této škatulky " C " filmů, nebýt toho ( urychleného a zpackaného ) konce, kdy se zkrz 10 centimetrovou zeď, po dvou ranách jakýmsi svícnem, dostaly na koleje metra, + taky moc nedávala smysl scéna, kdy na soše oběvily vstup do podzemí - vedoucí skrze sloup. Pokus se podívám pořádně na umístění sochy, sloupu a oběveného vstupu, tak ani jeden tento moment dohromady nemůže fungovat. Ostatně " kiksů " by se tady dalo najít ještě spousta. Němci si z tím evidentně hlavu moc nelámaly. ()
Přesně jak napsala Zazie. Opravdu film i na mne působil, že jeho hlavním posláním je turistické PR a rovnou se přiznám, že něktré věci mě opravdu překvapily (např. chrám). Jinak hledání artefaktu je zmatené se spoustou nelogičností, hlavní hrdinové jsou hloupý jak bota, ale vždy se k potřebnému nějak prokoušou (jak ve filmu řekl jeden z pseudo záporáků "nahradí to vytrvalostí".) Je to jednoduše německý dobrodružný film, takže i podle tohoto ukazatele můžete usoudit, zda tuto výpravu absolvujete či nikoliv. ()
Galéria (22)
Zaujímavosti (2)
- Vo filme sa niekoľkokrát spomenie, že Kopija osudu pomáhala vojvodcom ovládnuť svet - napr. Napoleonovi či Alexandrovi Veľkému. Avšak Kopija osudu získala moc až prebodnutím Kristovho boku. Alexander Veľký žil 356 až 323 pred Kristom. Ten ju teda vlastniť nemohol. (BUBO26)
Reklama