Nenávisť

Co je tohle za intošskej film. co mi má dát se dívat na bandu sociopatů, co nemají nic lepšího na práci než se celý den flákat a buzerovat jeden druhého, všemu a všem nadávat ... ?!! hlavně, že je to černobíle natočeno, aby ten artovej styl vynikl.... Sledování těchto typů filmů považuju za naprostou ztrátu času. Nepobaví, neinspiruje, nevzdělá. (15.05.2020)

Přijde Žid, Arab a černoch do baru... a než se barman zeptá, co chtějí, pravděpodobně někoho urazí, něco ukradnou, něco rozbijou a někoho zmlátí. Syrové sociální drama raných devadesátek bez kudrlinek, ale těžko se mi najíždí na potenciální "ACAB linku", když sledujeme vlastně tři solidní vymaštěnce stojící v opozici údajně zkaženého systému, lhostejno, jak je měl determinovat a společensky "viktimizovat". A když kromě nich onu "lidskou tvář" vlastně získává i řada obyčejných policistů. Veškerá morální dilemata pak zjemňuje a nebo spíše komplikuje snaha o férovost vyobrazení a výrazná komediálnost snímku. Po herecké a formální stránce jinak výborný film. (17.10.2022)

Film dostává docela jiný nádech po smrti dvou chlapců v roce 2005 a následovných násilnostech. Je to pochmutný příběh o nejnižší vrstvě obyvatelstvá z předměstí, které vedou své války se systémem, který není schopen je začlenit adekvátně do společnosti. Zatím je to dobrý. Zatím je to dobrý. Zatím je to dobrý. Zatím je to dobrý. ..... (18.10.2015)

Jedno francouzské předměstí, rasová problematika, nepokoje, pouliční bitky a protesty, černobílá ruční kamera. La Haine má možná ambice nabídnout komplexní pohled na věc jako třeba In The Name of the Father v UK, ale v průběhu divák zjistí, že vlastně jen klouže po povrchu a zůstává tak pouze šokující, bez širšího rozměru, podobně jako třeba Romper Stomper. Ne že by dané téma a jeho zpracování nemělo žádnou cenu, nebo výpovědní hodnotu, ale jedno celodenní šaškování smradů po betonové džungli s pár syrovými momenty ještě legendu tesanou do kamene nedělá. (13.06.2023)

Ach ta první polovina. Dokud tři hlavní postavy nepostavil scénárista na toaletu, tak jsem usínal a umíral. Ale pak to přišlo. Z nuly na sto během jedné scény. Chtěl bych o tomto filmu mluvit a přemýšlet. Což je jenom dobře, ale chci zapomenou celou dlouhou úvodní polovinu a jen tak levně ji La Haine neodpustím. (28.01.2012)