Vendeta

Řeknu vám vtip. Kaiser jede s Vetchým v autě, Vetchý drží v ruce nějaký obal, asi od dvd, s názvem "Vendeta". Kaiser prohlásí "Je to ztráta peněz, já vim." O půl hodiny poté se dozvíme, že to byla videohra. *ba dum tss* A takhle to tady funguje tak nějak všechno. Bojím se ale, že v tomhle konkrétním případě to bohužel nebyl vzácný projev tvůrčí sebereflexe. (29.11.2011)

Co k tomu dodat? "MacGuffin" natažený v úvodu na celou hodinu, takže když konečně dojde ke zvratu, není zbylé půl hodiny co dělat. To, že postavy běhají z místa na místo, vyměňují si nespojité hlášky (zato je často opakují), Vetchý pláče, lesem běhá Justin Bieber, k tomu duní Mozart a celé to zavře středoškolsky naivní pointa a Jan Skácel... jako cože? Postavy mají psychologii prvorepublikového snáře (s výjimkou Chmely jsou převážně apatické nebo brečí), děj je v klíčových okamžicích nelogický a prokládaný účelovou "drsností" (která však v besídkovém hereckém provedení rozesmívá). Thriller se prostě nedělá tak, že divákovi na začátku všechno vyzvoníte a pak se jen zoufale pokoušíte ještě něco dodat. Proč asi nikdo nemůže prozradit ani kousek zápletky? Protože Vendeta je tak špatně vystavěná, že jediná nápověda bortí celou konstrukci. Schválně si zkuste celý příběh převyprávět. Jde to jednou větou a ta bude více než surreálná. Ne, tady skutečně žánrovky končí jako Kajínek, T.M.A. nebo Nahota na prodej. Vendeta je lautr ten samý případ jako Viditelný svět - včetně toho, že Štrbova kamera zachraňuje, co se dá (odpad jsem nedal jen díky ní)... P.S.: Ta mladá Hrubešová potěšila. Hraje stejně dobře jako Markéta a pokud se příště při svlékání natočí na kameru, bude to všechno ok. (05.11.2011)

Plus k dobru za občasnou naléhavost, jinak bída. Postavy se celý film chovají přesně podle potřeb scénáře, herci nepřesvědčiví a co mě nejvíc sere, je, proč ten film není aspoň trochu odvážný, když už i u nás mohou vzniknout podobné žánrovky. Zkrátka sázka na jistotu, jejíž každý záběr jsme už někde viděli minimálně 400x (francouzské thrillery) a to vždy lépe. (05.11.2011)

Tak za tu třaslavou kameru to směřuju na odpad. Ano jistě byla ve filmu celkem málo a hlavně tehdy když hrdinové příběhu běhali, ale i tak pokud si naši filmaři chtějí hrát na Ameriku, tak doporučuju letiště Ruzyně a směr Los Angeles, protože možná to filmařům nedochází, ale do kina chodí diváci a ne fanoušci pouťové atrakce zvaná houpačka. Na druhou stranu nechci být kat režisérského debutanta a tak dám filmu šanci a přihodím klady, ale bohužel i další zápory. Předně si musím povzdechnout nad zoufalou nedotažeností příběhu osudem policajtů počínaje a až trapným koncem konče. Navíc teda logika, taky žádná hitparáda, takhle si představuju Vendetu v podání Pata a Mata a ne dospělýho chlapa, byť psychicky zlomenýho. Naštěstí toho chlapa Ondra Vetchý zahrál za 1s*, věčná škoda, že scénář neumožnil větší prostor pro tandem Vetchý + Kaiser, to by pak šel film hned do vyšší ligy, protože jejich společné scény jsou tím nejlepším co film nabízí. Cením si netradičního, rozuměj syrovýho pojetí filmu a vynikajícího výběru exteriérů. Pokud jde o emoce, tak se zadařilo pouze v prologové části, kdy jsem měl sto chutí vpálit těm třem košťatům kulku mezi oči a ránu zasypat solí, navíc ty emoce vygradovaly při kecech toho policajta, tady jsme tedy cítil úmysl, mě k myšlenkám na kulku a sůl pro ty smrady emotivně dotlačit. Osobně mě mrzí, že jsme jako diváci byli ošizeni o celý násilný akt na oné dívce, ne snad že bych po tom úchylně lačnil, ale protože by to přidalo na celkový síle a intenzitě prožitku. Škoda, někde v prapůvodu to bylo myšleno možná dobře, ale někde na cestě do kin to všechno začalo pajdat. (27.11.2011)

Vendeta nejlépe demonstruje, jak propastný je rozdíl mezi místní a zahraniční kinematografií. A nechci hned poměřovat s Hollywoodem, ať jsme spravedliví, vezmeme coby měřítko třeba kinematografii skandinávskou, která je často a ráda žánrově i tématicky Vendetě podobná. Narozdíl od severských krimi si ale Vendeta na surovost jen hraje, co Seveřané zobrazí explicitně, o tom se ve Vendetě jen mluví a násilí je víceméně obsaženo jen ve verbální rovině. Téma je sice zajímavé, rozhodně by si ale zasloužilo mnohem promyšlenější projekt. Tohle bylo zjevně šito horkou (debutantskou) jehlou. A navíc je to celé tak pitomé, scenáristicky úplně odfláknuté, jednání postav nelogické a k neuvěření, herecky špatně zvládnuté, to zvlášť u dětských herců. Když pak lesník jede na opačnou stranu než běží doktor mstitel a oba doběhnou k téže chatě, začalo mi připadat, že celá ta variace starozákonního moudra o oku a zubu je jen ztrátou času... (15.11.2013)