Rozchod Nadera a Simin

Jeden z nejsilnějších zážitků poslední doby. Film žádné z postav nestraní a umožňuje divákovi identifikovat se s kýmkoli. Není to však "chladný analytický film", který jde na věc skrze odtažitý styl a enormní důraz na vytváření distance, ale naopak jde o snímek postavený na precizním scénáři, který nabízí hluboký ponor do psychologie postav, jež na plátně doslova ožívají a divák s nimi soucítí. Není to "pěkný" film. Svou intenzitou a realistickým vyobrazením životních problémů na mě naopak působil velmi rozkladně, protože se nesnaží diváka balamutit idealizovanými závěry, nebo jasně návodnými konci. (11.02.2012)

Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 24 - Írán. Film, jenž atakoval moje vedoucí Rumunsko, ale zůstává zatím těsně druhý. Rozchod Nadera a Simin dokazuje, že i film, v němž nejsou akční scény, násilí a sex, dokáže strhnout neuvěřitelným způsobem a během 120 minut vůbec nenudí. Všichni tady v ČR v teple našich domovů víme úplné hovno, jak to v Íránu chodí, takže já se rozhodně zdržuji výkřiků do tmy typu, že je v Íránu takové a takové právo, takové a takové zvyky, a že ve filmu bylo něco přiklášenou, upraveno, cenzurováno. Jsem imunní vůči mediální masáži, že je Írán nebezpečný a ohrožující světový mír atd. Mně se to jako film moc líbilo, je velmi podnětné a obohacující sledovat očima Středoevropana konflikt dvou manželských párů, který neustále graduje a přemýšlet, jak by se takový konflikt odehrál v ČR, Německu, Francii. Nejsilnější stránka filmu alespoň pro mě tkví v tom, že jsem vnitřně nepovažoval ani jednu postavu za vyloženě kladnou ani za vyloženě zápornou, což je nanejvýš realistické, protože nikdo z nás není ani anděl ani ďábel. V jednu chvíli jsem soucítil a fandil jedné postavě, v jiné situaci se moje preference obrátily. Proto jsem taky rád, že na Berlinale rovným dílem ocenili všechny čtyři hlavní protagonisty. Pokud se nemýlím, je to asi druhý íránský film, jejž jsem v životě viděl a z obou filmů mám velmi dobrý pocit. (24.04.2015)

Nádherné smutné drama o spravedlnosti, odpovědnosti partnerů vůči sobě, rodičů vůči dětem i vůči víře v Boha a vlastní důstojnosti. Příběh je promyšleně vystavěný tak, že každá jeho část i v těch nejspodnějších plánech sleduje přesně myšlenky a názory, které autoři zamýšlejí sdělit. Je zřejmé, že ve scénáři nemá místo náhoda, a přesto výsledek působí zcela životně a přirozeně. (21.10.2012)

Skvely komentar - Radek99. Presne ako pise Radek, vobec sa nesnazi film priamo kritizovat rezim, aky maju v Irane, ale vsetko, co sa vo filme deje hovori o mnohom. Velmi zaujimava drama o mnohych nedorozumeniach, tazkych situacii, ktore ti hrdinovia museli prezivat, proste zaujimalo ma, ako tie problemy vyriesia a taktiez je zaujimave, ako dokazu klamat ludia sami seba alebo sudcu, kvoli nelutostnym zakonom, ale nikdy sa neodvazia oklamat Koran. Skutocne zaujimava drama, ktora je zasluzene nominovana na Oscara za najlepsi cudzojazycny film a za scenar. _______ Peyman Maadi - (Nader) +++ Leila Hatami - (Simin) +++ Sareh Bayat - (Razieh) +++ Shahab Hosseini - (Hodjat) +++ Sarina Farhadi - (Termeh) +++ Hudba: Sattar Oraki +++ (21.02.2012)

Název sice naznačeuje něco jiného al "Rozchod Nadera a Simin", -jen- komorním dramatem o rozpadu jednoho manželstvé v kulisách pro evropany nepochopitelného prostředí Íránu. Neskutečně působivé drama o vině a trestu, které oslňuje bezchybným scénářem a nadlidskými hereckými výkony zaume především poutavým příběhem o obvinění ústředního hrdiny ze zabití nenarozeného dítěte. První film dané země, který by si neměl nechat nikdo ujít. Působivé (15.05.2012)