Vzpomínky na hudbu
The Music Never Stopped
Réžia:
Jim KohlbergKamera:
Stephen KazmierskiHrajú:
Julia Ormond, J.K. Simmons, Lou Taylor Pucci, Tammy Blanchard, Mía Maestro, Cara Seymour, Scott Adsit, Peggy Gormley, Josh Segarra, James Urbaniak, Alex Ziwak (viac)Obsahy(3)
Příběh o otci, který se snaží obnovit pouto se svým 20 let ztraceným synem, jenž po mozkovém nádoru nezískává nové vzpomínky. Jelikož Gabriel nebyl schopen zbavit se víry a zájmů, které způsobily jejich fyzickou a emocionální vzdálenost, musí se Henry naučit přijmout rozhodnutí svého syna a pokusit se s ním spojit. Pomůže jim hudební terapeutka a především samotná hudba, která pomáhá Gabrielovi vzpomínat a otci znovu pochopit rozpad jejich vztahu před dvaceti lety. (Televize Seznam)
(viac)Videá (2)
Recenzie (62)
Trpím na souznění otců se syny, a tak mě příběh o starém psu, který se učí nové kousky, znovu lehce přesvědčil, že tím, co uděláme pro druhé, zároveň nacházíme cestu sami k sobě, k tomu zajímavé spojení hudby se záhadami lidského mozku, nezkostnatělý přístup ke generačnímu rozporu a bezvadně fungující rodinná chemie, jak už tady někdo zmínil, činí z tohoto retro dramatu příjemný zážitek, i když většímu emočnímu nakopnutí přece jen něco scházelo. ()
Vynikající herecký výkon hlavní postavy - to musím skutečně vypíchnout na prvním místě. Výborný námět, upřímný příběh. Díky tomu zanechá svoji emociální stopu v paměti - pozitivní a zároveň mrazivou - to je asi na podobných filmech to, co je dělá jedinečné. Jednoznačně doporučuji společně se snímkem Čas probuzení. ()
Music Never Stopped patří k těm filmům, ke kterým jsem ihned po zhlédnutí začal shánět hudební doprovod. Hudba je krásně propojena do tragického příběhu syna se ztrátou krátkodobé paměti (50x a stále poprvé v o trochu vážnějším podání) a otce, pro kterého se opětovné sbližování se synem stane vykoupením a cestou za sebepoznáním. J.K. Simmons mi nemusel nic dokazovat, patřil a stále patří mezi mé oblíbence, Julia Ormond i s viditelně přibývajícími léty neztratila nic ze své přitažlivosti a Lou Taylor Pucci mě nebývale překvapil. Nebýt Jany Eyrové, tak je Music Never Stopped zatím nejlepší film letoška. ()
Je to zajímavě udělané, ale je tam rozpracováno příliš mnoho vztahů na to, aby se daly emocionálně uzavřít, takže to působí trochu prázdně. Nebo jsem jenom nerozluštil něco podstatného v anglické konverzaci. (Viděna EN verze bez titulků) *** Ve zkratce: Milovníkovi hudby ruplo v bedně, protože jako hudebník nebyl pro ostatní dost dobrej a nemohli by o něm natočit lehce nadprůměrnej film. Cecííília, Cecíííília, whééér ááár jůůů nau, Sicília ... ()
Krásný, emotivní film plný úžasné hudby a skvělých hereckých výkonů. Nemám co vytknout. Emoce v tomhle snímku opravdu fungují. Jde to s nimi z kopce do kopce. Jednou se pousmějete a v zápětí se vám bude chtít brečet. Alespoň u mě to takhle fungovalo. Věřím, že většina z vás to pocítí stejně. Cecilia, you're breaking my heart, you're shaking my confidence daily... ()
Galéria (20)
Zaujímavosti (1)
- Scénář filmu je založen na odborné eseji s názvem „Poslední Hippie" z knihy Dr. Olivera Sackse „Antropoložka na Marsu." (Marek#33)
Reklama