Hellou goseuteu

Není pro mě úplně snadný to ohodnotit. Čtyři hvězdičky jsou za ten strhující závěr málo, pět se mi zdá moc za film coby za celek. Ano, přijít při autonehodě o celou rodinu, to s člověkem zamává. Podezírám autora námětu nebo scénáristu z toho, že měli s podobnou tragédií osobní zkušenost. Kdo na to vydržel koukat až do konce, byl odškodněn za něco, co chvílemi připomínalo poťouchlou taškařici (byť věřím, že v Koreji se tomu třeba po celou dobu smáli, až se za břicha popadali). Hořkosladce smutné, působivé, rozhodně nevšední. Pěkné a dojemné. Silně emocionální. (30.12.2014)

Bože, ti Korejci mají opravdu zvrácené představy o komedii. Ještě nikdy jsem u "komedie" takhle neřvala a nebilancovala svůj dosavadní mizerný život. Na prolínání několika žánrů do jednoho filmu už jsem si zvykla, ale tohle mě fakt dostalo. Autoři vás příjemně naladí na praštěnou oddychovku, aby z vás v zápětí vyždímali veškeré skryté zásoby emocí. Je to zvláštní, ale takovéto počínání jsem opravdu zažila jen u korejských filmů, říkám si, zda to nedělají kvůli úspoře peněžních prostředků za lístky do kina. Zaplatíte lístek, zasmějete se, zapláčete si, chvíli se bojíte a čekáte, jestli nepřiletí mimozemšťani. (22.05.2011)

Rozhodně se nejdená o čistou komedii. Myslím, že dramatická stránka je tu rozvinuta ještě silněji než humor. Tae-hyeon Cha je opět vynikající. Jemu prostě ty role hlupáka nebo ztroskotance sednou vždycky. Do vedlejších rolí byli vybráni také dobří herci. Během filmu jsem narazila na několik nejasností. Ty ale nakonec hezky vysvětlil dojemný a smysluplný konec. Dokonce slzu jsem u něj pustila. Milé překvapení..4*. (23.09.2011)

Hello Ghost je o chlapíkovi, jenž chce skončit se svým ubohým životem a po nepovedené sebevraždě začne vidět pár duchů. Od té doby s nimi žije každodenní život a skrze plnění jejich přání najde ženu svých snů. S Hello Ghost jsem se dlouho prodíral komediální stránkou, aby pak přišla těžce dramatická chvilka, která mě odrovná. Ten konec byl úžasný. Po Japonsku nenátlakové city, které byly sice jasné, ale nechaly diváka pracovat s jeho povahovými rysy. (29.10.2015)

Korejci jsou prostě mistři v recyklaci. U Hellou goseuteu vzali hlavní "vidím mrtvé lidi" premisu Šestého smyslu a udělali z toho rodinnou komedii. Docela zábavnou komedii. S troškou té nezbytné romantiky i dramatu, aby v závěru klasicky dorazil obří parní válec s názvem DOJÁK a kompletně vás převálcoval. Místy je to sranda (hrozně mě bavil prostorově výrazný kouřící duch), místy trošku nuda, občas jsem trošku tápal co se to vlastně děje, ale v závěru všechny kousky skládačky zapadly. Dvakrát se o mě pokoušel spánek. Prostě takové pohodové nenáročné koukání. (19.03.2015)