Kamera:
Majuko FurumotoHudba:
Kótaró NakagawaHrajú:
Takuja Eguči, Aoi Júki, Mijuki Sawaširo, Akeno Watanabe, Akihiko Išizumi, Ajako Kawasumi, Džunko Noda, Hóko Kuwašima, Júdži Ueda, Kendži Nodžima, Miki Itó (viac)Epizódy(24)
-
Kuroi Shinigami wa Kin'iro no Yōsei wo Mitsukeru (E01)
-
Shisha no Tamashii ga Nampasen wo Oshiageru (E02)
-
Nousagi-tachi wa Asahi no Shita de Yakusoku wo Kawasu (E03)
-
Konjiki no Ito wa Tsuka no Ma wo Kirisaku (E04)
-
Haisōko ni wa Nazo no Yūrei ga Iru (E05)
-
Haiiro no Ōkami wa Dōhō wo Yobi Yoseru (E06)
-
Geshi-sai ni Shintaku wa Kudasareru (E07)
-
Kako no Ōkoku ni Tōboe ga Kodama Suru (E08)
-
Hito-kui Depāto ni Aobara wa Saku (E09)
-
Kazehiki wa Ganko na Yūjin no Yume wo Miru (E10)
-
Sono Doriru wa Yūben ni ai wo Kataru (E11)
-
Natsu no Gogo ni Semi no Koe wo Kiku (E12)
-
Gusha wa Onore no Daiben-sha wo Shimei Suru (E13)
-
Ijiwaru Furiru wa Hekokiimori wo Kyūdan Suru (E14)
-
Nihiki no Kaibutsu wa Kokoro wo Kayowaseru (E15)
-
Rakka Saseru Maria wa Hae no Atama wo Motsu (E16)
-
Rasen no Meikyū ni Sono Hako wa Nemuru (E17)
-
Shikkoku no Ressha wa Ikutsu ka no Uso wo Hakobu (E18)
-
Barairo no Jinsei wa Shinsetsu ni Uzumoreru (E19)
-
Fantomu no Yūrei ni Michibika Reru (E20)
-
Sēya no Kane wa Toki wo Oitateru (E21)
-
Kurisumasu Kyaroru wa Madobe no Saiwai wo Kazaru (E22)
-
Haizome no Chesu ni Chekkumeito wo Tsugeru (E23)
-
Shinigami no Katagoshi ni Eien wo Miru (E24)
Obsahy(2)
Píše sa rok 1924 a dej nás zavedie do malej vymyslenej európskej krajiny Sauville, ktorá sa nachádza v blízkosti Álp. Príbeh sa zameriava na chlapca menom Kazuya Kujo. Ako výmenný študent prichádza do Saint Marguerite Academy, kde to žije mestskými legendami a hororovými príbehmi. Stretáva Victorique, krásne a bystré dievča, ktoré však nikdy nechodí na vyučovacie hodiny a čas radšej trávi čítaním mnohých kníh v knižnici. Victorique vďaka svojej majstrovskej logike rieši v spoločnosti Kazuya miestne záhady, s ktorými si nevedel dať nikto iný rady. (Trip)
(viac)Recenzie (15)
Gosick má jeden veliký klad, jež je ale také jeho největším záporem. A tím je gradace příběhu, který se rozjíždí v pomalých kolejích epizodických detektivních případů, které na sebe začnou až v druhé polovině postupně navazovat, nabírat na hloubce a zajímavosti, na čemž se také nemalou měrou podílí mnoho nových a pro hlavní linku důležitých postav. Zkráceně řečeno, zhruba 12 dílů má divák pocit, že nesleduje nic jiného, než průměrnou detektivku v hezkém grafickém kabátku a sympatickými postavami, ale skutečné trumfy seriál vytahuje až v pozdější fázi, což rozhodně nemusí každý skousnout. Těm trpělivějším se ale Gosick odvděčí skvělou druhou polovinou a zakončením, jež se u mne osobně vyšplhalo mezi samotnou špičku současné seriálové tvorby. ()
Slušné anime, které se svým způsobem snaží adaptovat klasické detektivní příběhy z 19. století, ovšem je zasazené do úvodu toho dvacátého. Trochu mě překvapilo, že případy nebyly roztáhnuté na trochu delší plochu - více epizod - protože úplně první scéna prvního dílu působila jako něco, co bude zásadní pro celý děj a nakonec to tak vůbec nebylo. Nicméně větší problém se objevil brzy poté - jakkoliv opravdu Gosick měl chuť adaptovat západní viktoriánsky zasazenou detektivku, chybělo mu to nejdůležitější - dobře vypointované a vymyšlené zločiny. Nutno říct, že jak se anime definitivně v druhé polovině přesune k řešení původu, osudu a spiknutí ve vládnoucí elitě, které se celé točí kolem hlavní roztomilé Victoriquy, zlepší se i úroveň celého děje a člověk si uvědomí, že toho spolu souvisí víc než se na první pohled zdálo. Třeba případ s alchymistou byl určitě nejen svým schválně mysticky pojatým způsobem vyprávění, ale i celkovým průběhem docela příjemný. Japonci se vedle svého zajímavě pojatého pokusu o Sherlocka Holmese nebojí ani přidávat různé folklórní a kulturní prvky do jejich Evropy, které očím Evropana musí nutně připadat docela zábavně až zcela nesmyslně, ale to už člověk tak nějak čeká. Každopádně hlavní síla anime je v postavách, které mají znovu (jak to v anime bývá častěji než by bylo zdrávo) jakýsi silný faktor sympatičnosti a díky ním pak člověk dokáže skoro i přehlídnout jakékoliv nedostatky. Nejsem nicméně žádný anime fanoušek a přesto mi bylo jasné, že to jsou vlastně jenom úplně klasické archetypy - ale to už záleží na každém člověku, jestli potřebuje nutně charaktery originální (resp. s vývojem) či nikoliv. Tady mi to nějak extra nevadilo. A tak vztah dominantní a násilnické Victoriquy (což mi připomenulo nejvtipnější momenty anime, kdy Kujo neustále opakuje její jméno a občas přidává různá podivná adjektiva) a titulního Smrťáka Kuja, do toho vtírající se má rozhodně nejoblíbenější Avril a pak ještě neschopného detektiva s vlasy, které mohou konkurovat Meridě (ovšem po jiné stránce než byste čekali), jejich dramatičtější i vtipnější interakce a odhalování tajemství minulosti mi bohatě stačí k tomu, abych dal slabší 4. Ono by to bylo objektivně opravdu spíše na třech, ale tohle je zase první anime seriál, co jsem viděl po dlouhé době, a navíc to mělo opravdu nádherně vypjatý závěr. Asi tak. ()
Když se anime inspirují evropskou kulturou a zabývá se dějinami našeho kontinentu, automaticky to zachytí zájem rekreačního historika jako jsem já. To nemluvím ani o typicky sherlockovském námětu, kde hlavní dámská postava se snaží být jeho japonskou loli-kopií s podobným panovačným chováním, extravagancí, s neodmystlitelnými ikonickými předměty a aspekty viktoriánské doby. Jenže úvod zvoře jakékoliv iluze o chytré detektivce tak, že máte dojem o neskrývaném výsměchu ze strany autorů. První případy svou banalitou shazují jakoukoliv snahu diváka se aspoň trochu zamyslet; hádanky by nedaly zabrat ani pomocným lakýrníkům a tak se zoufale snažíte najít důvod, proč byste měli pokračovat dál v sledování. Mladá Victorica Holmesová je totiž vypočítavý fracek s napoleonským komplexem, její nepřirozeně poddajný a otrocký Kujo Watsonů má místo mozku rádio o pásce "Victoricaaaa! Victoricaaaaaa!" a inspektor Grevil je tam vlastně jen proto, aby udržoval výtah do věže v nějaké permanenci. A víte, co je na tom to nejhorší? Uživatel daggos to popsal naprosto trefně ve svém komentáři - máte chuť to dropnout, což by byla velká škoda. Gosick je jak dieselový motor: Ospalý start, který od poloviny začně nabírat na tempu, který ani na minutu nezpomalí. Děj na sebe nabálí nové záhady, splete osudy dalších postav, začně hrát inteligentní (mno, upřímně, sem tam i vyčuranou, protože naopak se z ničeho nic některé případy nedají z pohledu diváka vyřešit) hru ve stylu Baccana! a najednou je o pozornost postaráno. Kostičky začínají zapadat, Victorica přepne na lidský mód, Kuyo přestane být takovou bačkorou, hrr, hrr, epičnost támhle, romance tady, drama v celé své kráse kolem nás a nelze po záverečných titulkách říct nic jiného, že takhle mocný a přitom krásný finiš je jednoduše spektakulární. A najednou se tomu těžko něco vytýká.. ()
Seriál začína z ľahka, zápletka jednotlivých epizód je niekde na úrovni troch pátračov, upúta skôr pekná grafika a zaujímavé postavy. Postupne sa to však vyvinie cez Hercula Poirota a keď sa tu už krásne črtá aj misia celej série - čo sa týka kvality, je to poctivý Sherlock Holmes... Koniec po všetkých stránkach vydarený, páčil sa mi aj opening a ending prvej polovice, slabšie 4* ()
Ono pomineme-li vláčný děj a pramálo zvratů hlavní dějové linie, což ne pro každého diváka musí být známkou mínusovou, zbyde nám pořád, co zde obdivovat. Za mě teda obdiv vůči samotné Victorice, překrásné viktoriánské lolitce s úžasnou schopností spojit střípky detailů do usvědčujícího závěru. Tak trochu arogantní panenka, která vás taky donutí namáhat hlavinku. Kazuyu s jeho "donebevolající troufám-si-tvrdit-že nablblostí" bych sice shodila z těch nádherných schodů knihovny ve věži, ale jako služebník-poskok by asi fungoval dobře. ()
Galéria (76)
Fotka © AT-X
Zaujímavosti (1)
- Seriál má i špeciálnu epizódu s názvom "Gosick Recap". (Carol Pifková)
Reklama