Kohút na víne

Začátek nic moc, přechytřelé děcko bylo dost protivné, a kromě nepřehlédnutelného charisma, kterým Til disponuje ve značné míře, nebylo čím zaujmout. Naštěstí se to slibně rozjelo za podpory výborného soudtracku a docela dobré zábavy obou tatínků, včetně čím dál milejší dcerušky a sympatické Katariny. Story, hudba, režie celkem za 3, čistá hvězda patří Tilovi za svou personu i ukočírovanou režii a výběr hudby. (04.01.2013)

V tomto případě jsem od filmu téměř nic neočekával. Prostě jsem jen měl chuť na komedii a náhoda tomu chtěla, že na HBO Comedy po premiérovém dílu čtvrté řady Takové moderní rodinky začínal tento film. Řekl jsem si, proč mu nedat šanci, třeba to bude fajn. A ono nejen že to bylo fajn, tohle byl excelentní film, respektive jeden z těch filmů, které jsou nenápadné s triviálním dějem, ale které zhlédnete jedním dechem, skoro celou dobu se u nich potutelně usmíváte, aniž si to vlastně uvědomujete, a s koncem filmu je vám líto, že se musíte s hrdiny tohoto filmu rozloučit. Tenhle film nenabízí nic víc a nic míň než sbližování muže středního věku se svou osmiletou dcerou, o jejíž existenci až dosud neměl tušení a pochopitelně o výchově a alespoň základní péči o dítě nemá ani ponětí. Dcerka je kouzelná, otec, jenž téměř neví, která bije, je taktéž okouzlující, a dosavadní otec této dcerky, který ji vychovával, je docela komickou figurkou, kterou prostě musíte milovat. Ve výsledku jsou vlastně všechny postavy kladné a příjemné, žádnou zápornou záměrně škodící postavu zde nenajdete, a i díky tomu se jedná o příjemný a milý film, který potěší a zahřeje na duši. I proto neváhám s udělením maximálního hodnocení. Je to za pět hvězd. (17.02.2013)

Til Schweiger zasedl ke klávesnici a řekl: "Tak schválně, jestli svedu nacpat všechna klišé do jednoho scénáře" - a povedlo se... Povzbuzen úspěchem, s dcerou doma nanečisto natrénoval pestrý rejstřík nepřirozených úšklebků a viděl, že je to dobré, Jasmin Gerat doporučil, ať hlavně dobře vypadá a směje se jako do fotoaparátu a viděl, že je to dobré, pak vše přenesl na plátno a čekal, že to bude dobré - a nepovedlo se... No, není každý den posvícení, a to ani v případě, že se podává kohout na víně, musíte to po večerech ještě vypilovat, Emmo a Tile. (20.11.2013)

většina normálních lidí by asi napsala "milý film" nebo skoro jako "Kolja", ale sorry, mě ty nahromaděný klišé, absolutní předvídatelnost a holka, co pořád kroutí očima, podpálí barák, hodí Tilovi mobil do vody, a ani jednou na ní nikdo nezvýší hlas, prostě vytáčej... o celkovým vyznění filmu ani nemluvě - něco tak nechutně pozitivního jsem už dlouhou dobu neviděl. Sequel bych svěřil nebožtíku Ingmarovi, aby těma mezilidskejma vztahama trochu zatočil... 1- (12.02.2011)

Neskutečně šablonovitá, patetická a kýčovitá limonáda, jež se u mě pohybuje někde mezi dvěma a třemi, ovšem kvůli zbytečně napálené stopáži a v závěru se stupňující trapnosti musím jít na dvojku. Herce Tila Schwiegera mám rád, ovšem jako scénárista a režisér mě nijak neuchvátil, protože podobný film by napsal a natočil kdokoliv, kdo někdy podobný film viděl. Navíc do tohoto žánru mi Til sedí asi jako Clint Eastwood do Hříšného tance. Kokowaah není rozhodně žádná katastrofa a na jedno shlédnutí se v pohodě dá, ovšem jeho naprostá tuctovost zamrzí. (22.09.2012)