Príšerne nahlas a neuveriteľne blízko

Na tenhle film je třeba se předem pořádně obrnit. Pak totiž může přijít takovej tajfun emocí, že Vás to složí a nevyhrabete se z toho ještě za týden. Ale ne, tak zase nebudu přehánět. Je pravda, že jsem si myslel, že tenhle film mě sejme víc. Na druhou stranu musím říct, že od začátku do konce mě udržoval v takovém emotivním napětí, jako snad ještě žádný jiný film. 11. září rozhodilo hrozně moc rodin a každá se s tím poprala po svém. Thomas Horn hraje kluka, který se s jednou takovou nečekanou událostí musí poprat a já musím uznat, že jeho postavu zahrál tak dokonale, až mi běhal mráz po zádech. Je pravda, že někdy byl nesnesitelný, ale dětské chování takové prostě je a já jsem v té době nebyl jiný. Na druhou stranu, představit si, co se mu honí hlavou, snad ani nejde, takže i z toho důvodu obrovský klobouk dolů. Některými scénami jsem si myslel, že to s tím klukem šlehne. Podle mě skvěle odvedená práce a některé tamní názory zdejších uživatelů nedodělků, že celý film je naprosto předvídatelný, cílený a očekávaný absolutně ignoruju. Pokud někdo od filmu očekává něco, co ho předem bude štvát, tak ať se na něj radši ani nekouká. Myslím si, že udělá líp sobě, ale i lidem v okolí. (07.07.2013)

Neskutečný kýč, kde je 90% scén totálně prvoplánových. Sice Vás to baví sledovat, ale je to prostě americké, patetické a vy jen tak sledujete, co dělají ty šablonovité postavy a říkáte si "no, jasně"... Ovšem je to výborně natočené i zahrané a hercům nevěřím jen proto, že jsem nepřekousnul právě tu nereálnost příběhu. (26.08.2013)

Vše dobré v tomhle slzopudném dojáku je dáno kvalitou knihy. Smutné je, že Daldry vyzmizíkoval geniální variace vyprávěcích postupů použitých v románu Foerem a nenahradil je ničím jiným. Vzniklo tak šablonovité, plytce hollywoodské melodrama s nesympatickým (čti otravným) hlavním hrdinou. Líbivou kamerou se taková díra zalátat nedá. Jediným výraznějším plusem jsou herci ve vedlejších rolích. Zejména Max von Sydow, který nepotřebuje ani mluvit, aby podal skvělý výkon. (16.09.2012)

Neuvěřitelná ztráta času. Nesmyslná zápletka, hlavní hrdina (mimochodem fyzicky podobný Billymu Elliotovi) je nesnesitelný sociopat, postava Maxe von Sydowa absolutně zbytečná a do toho hraje Desplatův klavír, abych byl dojatý. Ne, tahle ubulená limonáda o ničem nemá na Oscarech co dělat. Od Daldryho jednoznačné zklamání. Málokdy dávám odpadové hodnocení, ale tenhle film si ho beze vší úcty zaslouží. (20.02.2012)

Hravé drama u kterého je dovoleno se okrem dojetí i pousmát, vděčí za příznivé přijetí zejména své geniální knižní předloze (Jonathan Safran Foer - autor i předlohy k filmu Naprosto osvětleno) a hereckému ansámblu. Pro jádro příběhu není důležitá konkrétní událost 11.září, ale spíše reakce kterou vyvolá jakákoliv katastrofa (ať je to 11.9.2001 nebo 13-15.2. 1945 Drážďany). Dominantní je téma rodiny, její hodnota v životě a drobné částice, které jsou základem pro vytvoření pout co přetrvají. Na první pohled je zjevné, že film vychází z literární předlohy, díky jejíž vynalézavosti (malokterý scénárista by zvládl vybrousit takový diamant) je děj plný překvapení, které se z Hollywoodkých filmů vytrácí. Daldry je vynikající dětský režisér, který dokázal mezi mladým nehercem a hvězdou nezměrného kalibru jako je Max von Sydow vytvořit přesvědčivý dialog beze slov. Po přečtení knihy jsem nevěřila, že by tento příběh někdo dokázal přenést na filmové plátno. Daldry se toho zhostil docela dobře, především díky řadě změn ve scénáři, úžasné hudbě, kameře a hercům. (Berlinale 2012) (10.02.2012)