Beznádejne zamilovaná Lola

Příjemné spojení Cyrus x Moore mi dávalo dojem, že tyhle dvě by opravdu spolu mohly mít příbuzenský vztah :) Americké úsměvy všude kam se podíváš, klasická klišé, Amerika na každém rohu... Ale když jsem tento film zapla s tímto očekávání - nic mě už nepřekvapilo :) I když vlastně - jedno klišé bylo opomenuto - neodehrávalo se to v New Yorku ;) (14.09.2012)

"Jmenuji se Lola, ale každý mi říká Lol." Lol jí říká pouze jedna postava a to přibližně v pěti případech. Už to mluví samo za sebe... Naočkovat si bezprostředně po God Bless America nové LOL bych označil za čirý masochismus. Vůbec jsem netušil, že se v dnešní době něco tak úžasně stupidního ještě dělá. Nemůžu si pomoci, ale u LOL jsem se skvěle bavil a mělo to prostě všechno. Chlapeckou kapelu, která přirozeně nemá kde zkoušet a má problémy s nechápavými rodiči. Miley Cyrus s vychlastaným hlasem á la Terezka Voříšková. Mužské postavy vypadající až na jednoho (otce Loly) jako homosexuálové. Otce Jacoba ze Stmívání v roli policejního detektiva. Přísného otce, zakazujícího synovi hrát v kapele, který na konci prozře. Čtení dceřina deníku. Odebírání lidí z přátel na Facebooku. Spoustu chatovacích okének. Spoustu zařízení opatřených nakousnutým jablíčkem (za mořem to fasují nebo co). Sexy učitele trigonometrie. Sex s nýmandem na školních záchodech, aby už slečna konečně nebyla panna a byla ready pro výše zmíněného lamače dívčích srdcí. Domnělá nevěra vycházející ze záměny osob (úzce spjatá s výše zmíněnou kopulací). Odpanění Loly (téměř) v přímém přenosu. Debatu o jejím pubickém ochlupení. Domácí vězení. Výsměch Francouzům. A konečně happyend, kdy se parta čítající osm osob hezky spáruje a všechno je fajn... 100% (26.08.2012)

Na LOL sa nepozerá zle a svojim spôsobom ide o znesiteľnejšiu verziu príbehov zo školského prostredia od Disneyho. Nechýba klasická hádka mama/dcéra kvôli nájdenému denníku, vzťah rozvedených rodičov, dokonca ani školská súťaž kapiel. Pomiestna klipovitosť dodáva filmu na tempe. Lenže je to stále o ničom, bez vážnejšieho konfliktu a žiadna generačná výpoveď sa nekoná... (03.04.2015)

Tak po francouzské LOL, tu máme její americkou sestřičku, nutno říci že o poznání méně vtipnější a vímavější vůči všem těm vztahům dospívající omladiny se svejma rodičema, rodičů se svojí dospívající omladinou, omladinou mezi sebou a rodiči mezi sebou a taky citlivější na to, jak tam každej zálaskovanej blbne jak fanoušci baníku ostrava. Chápu že americkej LOL je asi bliží americkýmu publiku, a francouzskej LOL zase evropskýmu hlavně teda frantíkům, ale pokud jde o mě u mně je vítěz úplně ten první LOL, který ještě nebyl LOL, ale jmenoval se Večírek, debutovala v něm Sophie Marceau a oba současný filmový LOLy ho těžce kopírují, protože večírek byl z mý doby, z doby kde se vztahy neřešily na chatu, na facebooku a přes sms, doba která v sobě měla ztracené kouzlo pomalosti. (06.04.2013)

A máme tu dokonalý americký kopírák. Američanům asi ještě nikdo neřekl, že existuje dabing, který problém s cizím jazykem vyřeší mnohem snadněji. Navíc bez nutnosti vyměnit hezkou a sympatickou Christu Theret za protivnou a nehezkou Miley Cyrus, která, chválapánubohu alespoň za to, zatím ještě nevyplazuje jazyk jako Gene Simmons a nevystrkuje na každého zadnici. Jinak není moc co řešit. Děj i většina scén jsou okopírovány do posledního slova a nejmenšího detailu. Něco je přehlednější vež v původní verzi a něco méně, něco je vtipnější a něco méně a kdo neviděl originál, klidně s tímhle vystačí. I když je to vlastně jen náhražka. Pokud by se někdo rozhodovoal, které verzi dá přednost, radil bych spíš tu francouzskou. Přece jen je v mnoha ohledech lepší. (14.02.2015)