Obsahy(1)
V letošním roce uplyne devadesát pět let od narození českého prozaika, scenáristy, překladatele a publicisty Jiřího Muchy. Svoji literární kareiéru začal syn malíře Alfonse Muchy jako korespondent Lidových novin. Za druhé světové války byl válečným zpravodajem BBC, v padesátých letech na základě falešného obvinění odsouzen k práci v dolech. I když mu byl původ a vzdělání v tehdejším Československu přítěží, jeho práce, často autobiografické, mají doposud vysokou výpovědní i uměleckou hodnotu. Např. válečné reportáže Oheň proti ohni, romány Válka pokračuje, Pravděpodobná tvář, Studené slunce, Kankán se svatozáří, Život a dílo Alfonse Muchy. V roce 1988 vychází kniha Podivné lásky, ve které líčí život českých emigrantů ve Francii na počátku druhé světové války, vzpomíná na přátelství s Bohuslavem Martinů a na první krátké manželství s hudební skladatelkou Vítězslavou Kaprálovou. Její předčasná smrt, oba měli v té době teprve pětadvacet let, Jiřího Muchu výrazně poznamenala. Jeho strhující výpověď inspirovala skladatele Pavla Blatného k vytvoření stejnojmenného hudebního díla pro tři sólové hlasy (Kaprálová, Martinů, Mucha) a symfonický orchestr. Televizní pořad zaznamenal generální zkoušku před premiérou 8. 3. 1990 v Mahenově divadle v Brně. 5. dubna 1991 Jiří Mucha umírá. (oficiálny text distribútora)
(viac)