Vždy pripravený!

Povedená road movie dramedy, na níž mi nesedlo snad jen to, že by amíci byli ve všech případech až tak pohostinní a přátelští, že díky nim byla pro kluky cesta do San Franciska skoro procházka růžovou zahradou. Nejedna scénka se ale povedla, hlavní hrdinové byli sympaťáci, záběry na míjenou krajinu lahodily oku a film mě rozhodně bavil víc, než dle mého přeceňovaný Lenin. A Ondine to fakt seklo :-) 70% (09.04.2013)

Mám pocit že velká část místních hodnotitelů asi koukala na úplně jiný film. Takže popořádku: Tento film rozhodně není komedie, sem tam se něco vtipného objeví ale do kvalitní komedie to má hodně daleko. Úvod začne naprosto nevinně a celkem zajímavě, ale postupem času Vám dojde, že se film transformuje do nudného drama. A nakonec se z toho stane ještě romantické drama. Ehm? No takže vlastně chyba není ve filmu, ale v tom že nějaký odborník tento film označil jako komedii a zkazil tak většině očekávání od tohoto filmu. Sečteno podtrženo: Tohle není komedie, tohle je drama! Přesto se zázrak nekoná a nepomůže mu k němu ani výborný soundtrack. 4/10 (26.03.2014)

Němci vy kluci filmařský, já vás mám tak rád. Jak takovej krásnej film může být takhle opomíjen. S příběhem jsem si prožil snad veškerý dostupný pocity. Pohodová cesta po USA, plná přirozeně usměvných momentů: Ne, já to říkám pořád na poznávání světa nepotřebujeme znát každou stránku Lonely Planet, stačí mít otevřenou mysl a nechat věcem volnej průběh. Zajimavý film i v tom, že na jeho konci jsem v sobě měl dva druhy pláče, z radosti i ze smutku a nakonec jsem se musel ještě usmát. Krásný, fakt krásný. (23.06.2011)

Nevýrazná komedie s dramatickými ambicemi. 1) Tato road movie má téměř vše, co se od ní očekává - sympatické hrdiny (výborný 29letý blonďatý Matthias Schweighofer a dobrý stejně starý Fridrich Mucke), pěknou krajinu, příjemný děj. 2) Aby však tento nevýrazný a ničím nezapamatovatelný film na mě více zapůsobil, museli by ho natočit o dvacet let dříve a já bych nesměl prožít jinou sice, ale rovněž docela dobrodružnou americkou anabázi. Takhle to ani ti dva docela pěkní kluci nevytáhnou na více než dvě hvězdičky. (04.10.2011)

Co vlastně řadový občan ví o německé kinematografii? Zná fuckujícího pana učitele, kluky co to chtějí, holky co to chtějí taky, ti jenž jdou po kvalitě měli tu čest s Klepáním na nebeskou bránu, dříve narození znají duo nosáčů a ti ještě starší Murnauova ikonického Upíra Nosferatu. Známe co známe, víme co víme, ale troufám si říct, že standardnímu gaučovému konzumentovy unikly kousky, které by přinejmenším kvalitně zpříjemnily dané minuty. Vždyť to máme rádi, ono hořko-veselé vypořádání se s národní minulostí....vzpomeňme například na Občanský průkaz, Pupendo nebo nesmrtelné Pelíšky. Německá padlozeďká road-movie je přesně taková........má v sobě zatrpklost i entuziasmus, vzbuzuje pocity zmaru i euforie, umí být radostná i truchlivá. Kvalitní kousek, který by svým naturelem měl našinci chutnat. (03.05.2016)