Nicolas Le Floch

Neřekl bych, že si tento seriál zaslouží hodnocení, která jej zde provázejí. Jednotlivé epizody jsou často trochu příliš komplikované, k pochopení vyžadují neustálou pozornost, nelze si při jejich sledování odběhnout uvařit kafe, ale to je tak to jediné, co jsem schopný tomu vytknout. Naopak kostýmy, Paříž, atmosféra doby - jedna báseň. (27.07.2013)

I když Francouzi kostýmní dramata umí a detektivky jim jdou také velmi dobře od ruky, zde se mistr tesař poněkud utnul. Atmosféra ponuré Paříže je parádní, té nelze nic vyčíst, ale děj je přehnaně komplikovaný, na zaplácnutí scenaristické impotence skýtá příliš mnoho odboček, které vůbec neslouží k posunutí příběhu vpřed. Ve výsledku je z toho nudná podívaná s plejádou nezajímavých postav. (21.09.2015)

Co může být lepšího než detektivka? Historická detektivka, z prostředí plného intrik, politických machinací a napudrovaných paruk... Hlavní hrdina je (jako mnoho jeho kolegů detektivů) nadšeným průkopníkem všeho nového, zkouší na svou dobu neortodoxní metody a mimoto se umí těšit z radostí života... Nechybí mu odvaha a hbitý kord, ale v některých nepříjemných situacích by se těžko obešel bez své tlupy malých otrhaných informátorů a špiclů. Hned první díl této série mě zaujal docela morbidní vraždou, kterou musí policejní důstojník vyšetřit, i když se mu do cesty staví všechny možné překážky, v neposlední řadě i to, že je vyšetřování (z vyšší moci) pozastaveno úplně. Ale co by to byl za detektiva, kdyby se tím nechal zastavit? Ne ne, ten se jen tak nedá, důkazem je i to, že úsměv neztrácí ani nad mrtvolou, klidně se zapře rukama o stůl, na kterém leží ono tělo a klidně rozpráví se svými spolupracovníky. Jsem zvědavá, co přinesou další díly, prozatím oficiálně nehodnotím (pro mě 4*). (13.07.2013)

Hodnocení po prvním dílu seriálu: Jako detektivka to stojí sice za ..., no prostě nestojí to za nic, ale jako příběh to docela šlo. Následky otravy olovem mě celkem šokovaly, závěr trochu připomněl Foylovu válku (teda tím, že pro hlavního hrdinu je důležitější, aby bylo dosaženo spravedlnosti, než aby byl potrestán viník, zvláště, když oběť, nebo spíše jeho rodina, příliš sympatií nevzbuzují). Nádherné prostředí dvora Ludvíka XV. (čili toho, jehož dlouhá vláda, téměř 60 let, v podstatě přivedla Francii až k její Velké revoluci), kostýmy, myslím, že spíše rokokové než barokní, jak zde píšou jiní (protože ve Francii právě ono do doby vlády Ludvíka XV. spadá) a krásná hudba (o té už tady taky všichni psali), tak uvidím, jak se mi budou líbit další díly. Po zhlédnutí druhého dílu dochází k menší korekci předchozího, tak tou pohnutkou hlavního hrdiny nebyla jen touha po spravedlnosti, ale pohnutka neméně ušlechtilá... :-)). Moc se mi tam líbí ty děti, které se objeví s příslovečnou dochvilností blanických rytířů a za které jednoznačně tento seriál ode mne jednu ze svých hvězdiček a tu další za již zmiňovanou hudbu a kostýmy (ať už jsou barokní, rokokové nebo klasicistní ;-)). Pokud se to bude i v dalších dílech držet na úrovni dílu druhého tak jednu hvězdičku ještě přidám. Zač? Prostě, protože chci. Edit 5.12.2013 (po zhlédnutí dosud posledního dostupného 10. dílu) Nic se přidávat nebude, jelikož SPOILER zmizení jak La Satine (a ještě za takových okolností) tak těch mých oblíbených dětí mě pěkně naštvalo KONEC SPOILERU a scházela mně i provázanost jednotlivých dílů a také mi vadilo příliš velké množství (s odpuštěním) kurev a politiky (tam se zase té provázanosti nalézalo až příliš). Nakonec to alespoň dopadlo podle mých představ, už jsem se obávala happy endu, ale přece jen Francie krátce před svou Velkou revolucí žádný nedovoluje... (20.11.2013)

Viděn a hodnocen jen druhý díl první série. Minulý týden přečtena knižní předloha, dnes jsem si tedy dal filmovou (televizní) verzi. Změn pochopitelně doznala, někdy větších (vztahy jednotlivých postav) jindy menších, ale je to obstojná dívatelná televizní detektivka ve stylu detektivka Murdocha - žádné honičky, žádné DNA, plno vodítek a náhod, které pomůžou; celkově zabaleno do příjemnoho vizuálu s nevtíravou hudbou (někdy znějící jak z Červeného bedrníka) a okořeněno občasným vtípkem a hláškou - zkrátka klasika. Le Floch je sympaťák až na půdu a závěrečná minutka u krále mě příjemně rozesmála. (24.07.2018)