Náš den přijde

Konečně Cassel po Zvrácený dostal roli kterou si představuju. Absolutně šílený film, který popisuje nepředvídatelnou a zvrhlou cestu dvou lidí, jeden znuděný svojí prací a druhý jak se v obsahu píše zrzavý budižkničemu na útěku z domu. Hudba po celý film je dokonalá, zvláště nakonci při scéně s balonem je úchvatná. Sice trochu depresivní ale neskutečně SVOBODNÝ film. (16.06.2012)

První polovina filmu byla víc než ucházející a skutečně neotřele vtipná. Llíbil se mi Olivier Barthelemy v roli zakřiklého nekňuby, kterému nikdo nerozumí a který navazuje vztahy přes WoWko. Ovšem druhá polovina přináší pro mě nesympatický amorální humor ala bizarní sexuální scény, bezdůvodné explicitní násilí, rádoby komické umírání, atd. Ve výsledku se tedy jedná o průměrný filmový počin, na který se jednou podívat dá. A mimochodem jestli má ta hlavní postava zrzavý vlasy, tak já je mam asi zelený:/ (14.04.2013)

Takže tak, hipstři se nám zdárně množí a s nimi i popkulturní odkazy, které se reflektují ve filmech, které by se daly označit jako "hipsterské". Zatímco třeba 500 dní se Summer nebo Jmenuji se Oliver Tate se těmito odkazy okázale chlubí (cha, vyrůstali sme na Joy Division, posloucháme The Smiths - aneb najdi hipstra, co nebude mít účes jak Morrisey; fotíme na polaroidy, točíme na osmičku, sme divní a hraje nám do toho Alex Turner). Náš den příjde, sám sebe shazuje a bere se s nadsázkou. Aneb když zjistíš, že gotika, cos ji balil přes net, je ve skutečnosti kluk, nabal borku v teplákovce, kup si s dalším šílencem oldskůlové porshe, navleč se do tvídu, kup si kuši a vydej se do Irska. Bude to kůl jak sviň! Opominu-li fakt, že Gavras je svým ironickým a absurdním humorem třeskutě vtipný, stále se tu reflektují vážnější témata, jako kořeny agrese, potřeba jedince nutně patřit do skupiny, samozřejmě xenofobie, (na to, abych brala film jako alegorii homosexuality nejsem dost divoký interpretátor, ale proti gustu...) ... Navíc závěrečná katarze má takovou hloubku a přesah, že i divák, který si do té doby pouze užíval cynický nadhled, najednou musel být dojmut. Nejlepší film Varů, doporučuje deset filmovědců z deseti (nenarazila sem na žádného, kterému by se to nelíbilo)! (MFF KV 2011) ||| 6.8.2015: Po druhém zhlédnutí musím přiznat, že je to vlastně dost gej. (13.08.2011)

Film, ktorý ma vtiahol svojim úvodom (parádna satyrická krátka "psychoterapeutická" scéna povie o postave Vincenta Cassela a jeho osobnosti viac ako ďalší dej), aby postupne moje nadšenie opadlo. Len silný sa presadia, povrchnosť vládne svetu, individualita je pohltená konzumnou spoločnosťou, človek sa stáva takým prázdnym sráčom aká je sračková spoločnosť a rodina okolo neho, človek si len ťažko nachádza svoj priestor pre sebavyjadrenie a musí prinášať obete a bla bla. Myšlienku si každý nájde a nesporne tam je...Ale forma, ktorú Gavras zvolil je viac excentrická a expresívna, ako by si posolstvo filmu zaslúžilo. Prázdnotu ľudí a okolia, postoj "we´re the nobodies - wanna be somebodies" mám radšej v sofistikovanejšej podobe (napadá ma napr, Day of the Wacko). Takto mi akurát viac krát mimovoľne prebehlo mysľou, že tá druhá polovica by sa iste páčila Andersovi Breivikovi...aj ten chcel "len" vyjadriť svoj postoj a vnútorné frustrácie...Film, od ktorého som veľa čakal a veľké očakávania sú zradné. Každopádne "ďábel" Vincent Cassel je ako stvorený pre podobné role! (01.08.2011)

V žádném případě nenapálím vysoké hodnocení jenom proto, že Vincent (současně i producent) byl absolutně skvělý a patří mezi moje oblíbence. Road movie o dvou psychicky silně narušených zrzcích a jejich nihilistickém běsnění po Francii, kde jsem se nebyla vůbec schopná jakýmkoliv způsobem zapojit do nepředvídatelných, šílených nebo silně ujetých zvratů téhle dvojky. Pro někoho možná pecka, pro mě osobně silně frustrující, znepokojivé amorální drama. (12.07.2013)