Obsahy(1)
Praha - Svatý Václav, praotec Čech a Jan Amos Komenský jsou členy nebeské komise. Rozhodují o tom, kdo se dostane do nebe, a kdo ne. Když ale Komenský chce jako další členku komise prosadit Boženu Němcovou, dojde ke konfliktu. To vše se odehrává na jevišti během hry, pod kterou Jára Cimrman připsal, že je vhodná k národním oslavám 28. října. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (284)
Důstojné zakončení Cimrmanových eskapád. Sice jsem se u této hry až tak moc nesmál, ani těch hlášek co zůstanou v paměti tu tolik není...spíše jsem se jen na pár místech usmál. Ale i tak to bylo příjemně strávený čas. Dalo by se říct, že tohle ani nebyl tak Cimrman pro zábavu jako spíše Cimrman s posláním... ()
Pro milovníka DJC a milovníka historie je to dokonalá lahůdka ... Hanička s Lindičkou, Zikmund se sirkami, Havlíček zadarmo v Alpách, Maryša, která napsala bratry Mrštíkovy, ukecanej Palackej atd. ... možná, že to není nejlepší hra, ale díky bohu za ní, protože se stala důstojným rozloučením pro divadlo (to by se o Africe říct nedalo). __ Už jsem viděl obě verze, myslím si, že trošku líp obsazená je ta se Smoljakem (snad s výjimkou Husa, toho hraje líp Jaroslav Weigel) ()
"A v čem vyniká ten Cimrman? - Ve všem! - A kdo to říká? - On!" České nebe asi nikdy nebude největším klenotem z dílny Svěrák - Cimrman - Smoljak, ale každý fanda DJC si musí náležitě užít objevy přednášejících i mudrování nebeské komise. Samozřejmě je mi trochu líto, že se mezi tradiční genialitu tvůrců tentokrát zatoulala netradiční špetka trapnosti ve složení slávista, Podmáslí a Krychle, ale celkové vyznění tohoto kusu ode mne neobjektivně dostává ohodnocení čtyři hvězdy a tři cípy k tomu. Takže jako vždy za pět a neřešme to. ()
Možná to byl nápad a možná jen shoda okolností, že první jejich hra vyprávěla o narození a ta poslední o umírání..každopádně České nebe je velmi důstojným rozloučením Ládi Smoljaka se svými věrnými diváky (a já jsem rád, že jsem ho zastihl ještě na prknech)..a jsem si 100% jistý, že když Smoljak zaklepal u brány sv.Petra, ten se ani nemusel ptát české nebeské komise, zda ho má pustit dál..České nebe možná nepatří mezi nejsilnější hry, ale rozhodně ani k těm slabším (tam řadím Afriku), a já nemohu hodnotit jinak, než za pět, a po třiačtyřiceti sezónách vstoje zatleskat.. ()
Díky MF za vydání DVD s oběma alternacemi. Poslední šance vidět v podstatě kompletní DJC (chybí jen Pavel Vondruška). Je neuvěřitelné, že 43 let od taložení divadla jsou tvůrci schopní přijít s hrou, kterou je bez uzardění možno postavit na úroveň jejich vrcholné tvorby. Exceluje zejména Jaroslav Weigel, jeho Hus je neuvěřitelně zábavná postava. Jedinou drobnou výhradu bych měl k praotci Čechovi a jeho občasným slabším chvilkám (podmáslí). Ale i tak se jedná o staré dobré DJC. Jediné co mě trošku děsí je věk většiny hlavních představitelů. Obávám se, že tento fenomén už nebude mít dlouhého trvání. 95% P.S.: Veliký obdiv si zaslouží hlavně Ladislav Smoljak za nasazení, které předvedl, i přes svůj špatný zdravotní stav. ()
Galéria (10)
Fotka © Originální Videojournal
Zaujímavosti (17)
- Tato hra má ze všech Cimrmanových děl nejvíce postav, a to 8. (Pierre)
- Autoři uvažovali, že v „České nebeské komisi“ zasedal i František Palacký. Jenže nakonec ho ze hry vyřadili, protože nenašli moc míst z jeho života, které se vžili a ví o nich každý (jako např. upálení Jana Husa, zabití Sv. Václava jeho vlastním bratrem atd.). „My jsem si uvědomili, že ono toho s ním moc není. Napadlo nás, že se dříve říkalo, že někdo ‚mele jako Palacký‘, ale to je tak všechno. Navíc jeho citát: ‚Byli jsem před Rakouskem, budeme i po něm,‘ jsem použili už v „Dobytí severního pólu“,“ vzpomíná Zdeněk Svěrák. (mnaucz)
- Původně měl postavu Miroslava Tyrše hrát Pavel Vondruška a Josef Koudelka. Ale nakonec nebyl obsazen do této role ani jeden. Josef Koudelka kvůli sporu s Ladislavem Smoljakem, po kterém divadlo opouští. Do hry byli tedy obsazeni Michal Weigel, který již několik malých rolích měl, a Zdeněk Škrdlant, který do té doby pouze pracoval jako kulisák. Ladislav Smoljak vzpomíná, že jim dlouho trvalo, než se jim podařilo trefit do rytmu: „Zatím co my jsme to už uměli, tak oni v tom stále tápají, ale občas se jim to povede.“ (mnaucz)
Reklama