České nebe: Cimrmanův dramatický kšaft

Denní mana: Polévka: rajská, hlavní jídlo: Evina jablka v županu, moučník: Biskupský chlebíček, nápoj: svěcená voda. Mistr Jan Hus: „Jen se na mne šklebí a posměšně chrastí sirkami!“ Radecký: „Toho Bůh dá nebude, aby český král z boje utíkal!“ „Útěk může být součástí strategie“. „Pro vojáka je největší hanebnost de...“ „Degradace“. „To taky“. „Ale mnohem horší je „de...“ „Debilita“. „To taky“. „Ale ještě horši je...“ „Demokracie“. „No, to je taky pěkný svinstvo! Samozřejmě, je, ale ještě něco mnohem horšího! Dezerce“. Jan Hus: „Pane Bože, copak nemáme nějaké nehořlavé úsloví???“ Nech mi bratia Česi odpustia, slovenský divák máličko tápe v tých menách historických postáv. Ale hra skvelá, zasmejete sa, nádherné dielo aj o tom, ako sa Cimrman takmer stal českým kráľom. (22.05.2020)

Sice ještě stále výborná cimrmanovská zábava, ale už s poněkud hořkým nádechem, který mu dává nejen postupné „odcházení“ jeho opor do „českého nebe“, ale také nové posily, které jen dokazují, jak jsou pánové jako Vozáb, Vondruška nebo Smoljak nenahraditelní. České nebe sice je plné inteligentního, typicky cimrmanovského humoru, s několika hravými momenty a nesmrtelnými hláškami, nicméně v žádném ohledu nedosahuje laťky, kterou kdysi v roce 1967 nasadil geniální Akt a divadlo si ji s mírnými výkyvy (Lijavec) udrželo až do geniální Švestky v roce 1997. Jako bych v něm cítil patrnou, ale pochopitelnou, únavu materiálu. Což není výtka ani kritka, jen, vzhledem k situaci, chápavý postřeh, který nic nemění na tom, že cimrmanovská klasika pro mě navždy zůstane tím nejlepším z českého humoru. (18.12.2011)

Stále stejně skvělí Cimrmani, ctící stále stejnou (svou!) poetiku. Kupodivu se mi zde, jako mnohde jinde u nich naopak, více líbila první přednášková část, než samotná hra. Ta byla samozřejmě také výtečná, ale přece jen jsem si chvílemi uvědomoval, jak vidtelně je text sešíván od bonmotu k bonmotu od nahrávky ke smeči. (27.11.2010)

Pokud bych tohle představení měl srovnat s jeho předchůdci, tak musím konstatovat, že České nebe je vysoce podprůměrný díl perfektní Cimrmanovy mozaiky. Pár vtipných, ba dokonce velmi vtipných momentů jsem zde spatřil. Tento díl, jak už je zde i zmíněno, na mě skutečně působí jako rozloučení s jednou érou českého divadla. Érou velmi úspěšnou. Hrátky s českým jazykem v podání Svěrák - Smoljak jsou prostě dechberoucí, přesto tento díl hodnotím, i když nerad, spíše podprůměrně. (02.12.2010)

Přece jenom jde o kšaft, takže si duo Svěrák Smojlak trouflo na divadelně náročnější látku a bystřejším divákům je jasné, že hraním o "českých" velikánech si darovali dárek hlavně sami sobě. Viděl jsem obě představení v různých alternacích. Ze semináře bohužel vyčnívá pouze pan Svěrák, který umí vtipně pracovat s textem a dělá pauzy na správných místech. Škoda, že se mu nepřiblížil i zbytek ansámblu. Abych nebyl k hereckým výkonům příliš kritický, vyjmenuju jen ty, co své role zahráli dobře: pan Smoljak, Svěrák, Čepelka, Kašpar a Weigl. Dobře napsané jsou role Komenského a Husa. Zbytek je bohužel průměr a místy i (Cimrmanovský) podprůměr. ___ Ale jak už jsem napsal, jedná se o kšaft a v tomto pohledu jsem se při Českém nebi bavil. (22.12.2010)