Pan Wolodyjowski

Polské historické filmy mám rád. Je na nich vidět, jak moc mají Poláci rádi svou bohatou historii. I takový je Pan Wolodyjowski. Krásně natočený, výborné masové scény, dojem kazí jen některé okatě špatné souboje. Dolů s hodnocením jdu proto, že po celé dvě a půl hodiny se nepodařilo udržet nastolené tempo. Ze zfilmovaných Sienkiewiczových děl tak u mne vítězí Křižáci. Celkově lepší 3*. (08.10.2009)

Když jsem tenhle film viděla před mnoha lety, později jsem ho ohodnotila třemi hvězdami. Ale po současném shlédnutí zkrátka jednu hvězdu přidám. Historie mě bere a tato postava jak mentálně, tak fyzicky, je opravdu zajímavá. Pan plukovník byl drobné postavy, leč šermíř velmi zdatný, inteligent, a svoji ženou milován. Krásná Barbara Brylska byla třešničkou na dortu a Daniel Olbrychski vytvořil nepřátelského démona. A vážení, všimněte si kostýmů, byly vymazlené do posledního historického detailu. (25.07.2016)

Film nasho mladi - pekny, farebny, širokouhly , množstvo šermiarskych subojov, jazdy na koni, peknych dievcat - Brylskej a Zawadzkej, paradnych dobovych kostymov, vybornej Killarovej hudby, zaujimaveho historickeho deja a na zaver nepredstavitelny pan herec - TADEUSZ LOMNICKY a DANIEL OLBRYCHSKI, ktory neskor obrati kabat. No nesli by ste na taky film aj teraz ?! Trochu si to pripomenieme - http://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=mD4EQmUEk3w (30.07.2012)

Slavný historický film z r.1969 v polské produkci. Výborně natočený, výborně zahrán. Není divu, vždyť jsou to jejich dějiny. A kdo jiný by dokázal "prosze pana" zahrát lépe historický námět, než národ, jehož se to bytostně týká ! Jedná se o poslední díl histor. trilogie podle románu Henryka Sienkiewicze (nositele Nobelovy ceny za literaturu). (14.05.2009)

Ač se jedná o třetí díl historické trilogie, Hoffman jej natočil jako první a je to poznat, jedná se o nejslabší článek. Lze jej srovnávat s Potopou, protože ta je k němu rokem vzniku nejblíže (první díl Ohněm a mečem vznikl až o 30 let později, samozřejmě s jinými technickými možnostmi natáčení). A v tomto srovnání je poznat, jak Hoffman postupně zraje. Zatímco Pan Wolodyjowski, který trvá 2,5 hodiny, obsahuje dost hluchých míst a občas jsem se opravdu neubránil sledování časomíry, pětihodinovou Potopu jsem absolvoval v napětí a "na jeden vrz" (a to jsem se začal dívat ve 21:30). Oproti Potopě se také nepříliš povedl scénář a finále filmu. Ukončení Wolodyjowského kariéry proběhne tak nějak mimochodem (za opravdové vyvrcholení se dá spíše považovat narážení na kůl ve dvou třetinách děje) a kdo nečetl Sienkiewiczowu trilogii (já naštěstí ano), nebude mu u některých postav moc jasná motivace k jejich činům (naproti tomu Potopa je dílem samostatně životným a vychutnají si ji i předlohou nepoznamenaní čtenáři). Po zhlédnutí celé trilogie bilancuji: Potopa*****, Ohněm a mečem****, Pan Wolodyjowski*** (07.08.2009)