Zmena je život

Vlastně je to svým způsobem strašně nereálnej seriál a strašná blbina, každej dělá ze všeho velký drama a na druhou stranu zas vše bere děsně easy, každej díl dokolečka jen chyby a pak omluvy a všichni jsou strašně cool a strašně kámoši, ale ta ústřední trojice a vlastně všichni kolem jsou tak sympatičtí a občas mě to tak nějak dojímá, že prostě musím koukat na jeden díl za druhým...:) (18.10.2010)

Life Unexpected jsem začal sledovat jen kvůli Britt Robertson, ovšem ve finále mě bavil i jako celek. Občasná klišé a moralistní proslovy šustící papírem jsou převáženy zajímavými vztahovými situacemi, jež se odehrávají na různých společenských frontách. Nebudu nijak odsuzovat ani závěrečný nanejvýš kýčovitý epilog, jenž byl očividně natočen v důsledku zrušení seriálu. (12.11.2011)

Dočasný komentář po první sérii. Life Unexpected nemá daleko k tomu stát se vysoce návykovou záležitostí - svižné, inteligentní a hlavně vtipné dialogy, příjemně zvolené prostředí americké střední třídy a hlavně nesmírně sympatické postavy, kterým pro mě momentálně vévodí matinka Cate nechci přirovnávat, ale zatím jí mám raději než starou známou Lorelai z GG. Ovšem seriál má jedno velké ALE a tím je právě přílišná sympatičnost postav ke kterým je těžké si najít negativní vztah (a já rád nesnáším), diváka baví chvíli sledovat dokonalý svět, kde každý udělá přesně to, co se od něj očekává s následným otravnějším morálním poselstvím a odkazem na důležitost rodiny, který následuje při konci každého dílu. Čili nezbývá než doufat, že scénář do budoucna trochu víc zapracuje na dramatičnosti děje, vývoji vztahů a postav samotných. Současné tempo sice není špatné, tím že seriál momentálně prakticky soustavně dokáže vyloudit až přitroublý úsměv na mé tváři a emočně (zatím) působí, ale bojím se, že by mě to jako diváka mohlo rychle omrzet (věřím, že je to důsledek seznamování se s postavami), jelikož život opravdu není dokonalý ...prostě Změna je život. 1. série - 75%. (30.05.2011)

Prvních několik dílů mě docela drželo, někdy v půlce mě to ale přestalo bavit s tím, že mi námět přišel spíš na celovečerák ale nakonec jsem tomu dal šanci aspon na první sérii. A dojmy jsou docela rozpačité. Nemůžu říct, že by se na to koukalo špatně. Ale mám nějaké výtky, a to hlavně ke castingu a velmi časté snaze o tahání emocí, převážne skrze slzy. K tomu prvnímu - úvodní trojice je mi docela sympatická, ne 100% času, nicméně to dávám za vinu tomu "přecpanému" scénáři. Některé vedlejší postavy jsou taky v pořádku, nicméně většina z nich mi přijde jakoby byla sebrána z fleku z ulici. Jejich herectví je na bodě mrazu (jedná se hlavně o většinu mužského osazenstva) a tak jim scénáristé pomáhají předstírat, že tam opravdu patří.. "dojemnými" scénami s pláčem. Kdyby se seriál neubíral tak melodramatickým směrem mohlo by to být o stupeň lepší. Dám si od této záležitosti chvíli pauzu a časem dám snad příležitost i druhé sérii, v doufání, že přijde s více nápaditostí a trošku utne na iracionálním chování postav, které je neustále rozebíráno až v Houseovském stylu, přičemž zde působí dost samoúčelně. 1. série - 60%. Druhá série celkem nic kvalitativně nemění. Nové tváře, nové problémy (samozřejmě mnohem závažnější, zzz). Ale ve výsledku je to pořád ta samá rodinná ždímačka slz, se superrychlým finále, které naznačuje jak moc měli při dokončování seriálu napilno (jinak téma na další.. aspoň dva díly). Faktem je, že je to koukatelné, ale ničím uchvacující. 2. série - 60%. (29.02.2012)

Jeden z nejlepších seriálů posledních let a zároveň jeden z nejvíce nedoceněných. Brittany, v roli Lux, si nejde nezamilovat, to samé platí i o její mamce v podobě herečky Shiri Appleby. Vlastně celá herecká sestava z tohoto seriálu dělá něco výjímečného (ách ta Tasha :) ), co mi v TV chybělo. Pro někoho to může být přesládlé a pro někoho nesmírně osobní - u mě platí to druhé. Druhá řada je možná ještě lepší s povedeným zakončením, když vezmu v úvahu samotné zrušení seriálu z důvodu nízké sledovanosti. (20.11.2011)