Obsahy(1)
Mrazivě komické historky z Hitlerovic kuchyně aneb šest výjevů z Führerova života podle A. Goldflama.
Hitler a Stalin se náhodou potkávají při čekání na přestup na brněnském nádraží. Uchazeč o studium na vídeňské akademii výtvarných umění a mladý revolucionář spolu proberou své politické vize budoucí šťastné Evropy a nastoupí každý do jiného vlaku. Eva Braunová si půjčuje od paní Goebbelsové cibuli a proberou přitom chutě a zvyklosti svých "mužíčků". Vůdce rozdává svým pohlavárům lentilky, aby si tak nacvičili odchod ze světa pomocí otrávených bonbonů. A konečně znovu Hitler, tentokrát jako malíř kdesi v Jižní Americe, v objetí mulatky, kterou hodlá na sklonku života pojmout za svou choť.
To je jen několik situací, v nichž Arnošt Goldflam uvádí na scénu brněnského HaDivadla Adolfa Hitlera, Evu Braunovou a další postavy Třetí říše. Dělá si z nich legraci, při které ovšem mrazí.
V roli Hitlera exceluje Petr Jeništa, který střídá polohy domácího tyrana a pantáty v papučích a hysterického vůdce. Evu Braunovou hraje neméně zdařile Jana Plodková - žena milující a obdivující svého vůdce se proměňuje v naivní slepičku toužící jet na výlet do Brzezinky.
Goldflam, mistr perzifláže, pracuje mistrně s autentickými fakty (malý Georg Tabori, pozdější slavný dramatik, se ztratil tatínkovi na brněnském nádraží) i s historickými legendami - poslední aktovka zachycuje zestárlého Adolfa Hitlera jako malíře v Jižní Americe.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (34)
První dvě scény, tj. mladý Hitler + Stalin a Hitler + Eva část první mě bavily. Pak ale čím víc se Hitler potil, tím upocenější byl i scénář a výkony herců. Další scény s Goebelsem, jeho ženou a spol. už byly hotová tregedie. Časté používání sprotých slov, citoslovců a různých pazvuků nebylo vůbec vtipný. Nicméně poslední vystoupení Hitlera v Americe mě kupodivu opět rozesmálo. Nebylo to ale ňákym extra povedenym vtipem, ale tim jak tam po každé větě opakoval „jo, jo, jo…“ nebo „no jó…“. Takže kdyby ta hra trvala tak půl hodiny, což by znamenalo brutální zkrácení prostřední čási, byl bych nadmíru spokojen. ()
Aneb to nejlepší z domácích divadel? odpad! nebo humor na druhou? V tomto případě musí být hodnocení extrémní, neboť průměrné to není ani zbla. Navíc, když to srovnám s inscenací Goebbels/Baarová, raději volím přiznanou frašku, která nemá pocit, že je něčím víc a pouze pobaví díky svému hraničnímu humoru. ()
Viděla jsem to v Brně v HaDivadle. Herecké výkony skvělé, ale scénář hrozný. Nejlepší scéna byla asi 2 ženy u stolu končící kvokáním. Ale konec hry už se tak nějak patlal a matlal v trapných vtípcích, nadávkách a rádoby vtipných rvačkách na zemi. Opravdu hodně mě to zklamalo, na to jak dlouho se to hraje... Ale musím vyzvednout Eriku Stárkovou v roli Evy Braunové, která byla úžasná! ()
Není to ten typ komedie, u které se válíte po zemi a nemůžete se kvůli smíchu nadechnout. Tady se jedná spíš o suchý humor. Samotný příběh je v několika místech silně kostrbatý a všelijak poslepovaný dohromady. Ale čtyři zvjozdy za opravdu prvotřídní herecký výkon Petra Jeništy v hlavní roli. Protože jeho pojetí Hitlera se může rovnat i těm nejproklamovanějším filmovým zpracováním "Vůdce". Např. na rozdíl od "Hanebných parchantů", zde si je Hitler aspoň podobný vzhledově :-) ()
Na brněnském nádraží se sejdou dva cizinci. Jeden z nich míří na vídeňskou akademii, kde se hodlá věnovat studiu umění, druhý míří do Švýcarska na tajné setkání ruských revolucionářů snících o lepším světě. Po přátelském rozhovoru se Adolf Hitler rozloučí se Stalinem a divák má pocit, že právě viděl začátek chytré mystifikace plné absurdního humoru. Bohužel každá následující scéna je méně vtipná a jeviště brzy zaplní bezradnost a křeč. Problém je už v samotném textu Arnošta Goldflama, herci a režie dílo zkázy už jen završují. Aby hra fungovala, muselo by se mnohem víc zapracovat na dialozích a jednotlivých obrazech. Celkový dojem: 35 %. Ke konci, když padaly zbytečné vulgarismy a herci herecké kreace vyměnili za pitvoření, už jsem vyloženě trpěl. ()
Reklama