Maškaráda čili Fantom Opery

Po Soudných sestrách nás Česká televize s Divadlem v Dlouhé konečně obšťastnilo druhým zpracováním knihy z pera Terryho Prachetta. Turek, Vondráček a Táborský - trojice, která svým herectvím zastiňují i všechny ostatní - a to přitom divadlo má vynikající herce. Co mě dostalo nejvíc? "Vložíte do toho peníze a vypadne vám opera." Úžasné ekonomické smýšlení :D (18.01.2010)

Líbilo se mi to méně než Soudné sestry, děj není tolik sevřený a vlastně jde jen o řadu scének za sebou (přičemž se dosti ke slovu dostává stříh, který v divadelním záznamu působí ještě více než obvykle opravdu nepatřičně - tohle by lépe vypadalo jako film či alespoň inscenace). Nejvíce mě pobavil Krysí Smrť, ten obyčejný bohužel nedostal moc prostoru (tohle údajně bylo pro televizi vystřihnuto). Jo a Sardelli mi strašně připomněl brněnského herce a skladatele docenta Martina Dohnala:) (25.12.2009)

Spolu se Slouhou dvou pánů asi nejlepší divadlo v TV co jsem kdy viděl. Zdá se mi, že jsem Prachetovy konečně přišel na chuť a hodlám číst a číst a číst, protože pokud vím, tak toho už moc z filmů není co k vidění. Moje oblíbená postava SMRŤ se zde sice moc nevyskytoval a nebyl tak dokonale ztvárněn jako ve filmu, ale ostatní hlavní role to vynahradili dostatečně. Od začátku dokonce sem se usmíval a prostě ty vtípky tak akorát, byly vtipné, ale ne podbízivé ani přehnané. A konečné rozuzlení stalo taky za to. Prostě bomba. (26.12.2009)

V divadle jsem byl na tomhle představení mnohokrát, takže ani natáčení jsem si nemohl nechat ujít. Na hercích bylo od počátku vidět lehkou nervozitu z kamer, pro člověka znalého posloupnosti jednotlivých scén tu chyběly určité části a jiné byly zkráceny, ale pro televizní záznam by to zřejmě bylo příliš dlouhé. Režisérka Burešová uchopila Maškarádu po svém a vytvořila z ní skvělé předsavení. I podle slov T. Pratchetta se jedná o velmi dobrou adaptaci. Jedno z nejlepších představení, jaké jsem kdy viděl. 10/10 (21.06.2011)

Divadlo v Dlouhé si adaptacemi Pratchetta získává můj obdiv... Smrť, i když tentokrát téměř bez prostoru, opět vynikající (ne nadarmo o přestávce pan Kantůrek mluvil o "Smrťofilech... Řekl bych, že i u nás jich bude dost)... Táborského herectví mi k srdci nepřirostlo, ale špatné zde rozhodně není... Vondráček jako Sardelli se svými "operními kreacemi" a výborně přetaženou teatrálností (a samozřejmě se závěrečným Chrchly, chrchly... Chcíp, chcíp) většinou strhává pozornost na sebe... Nehodlám srovnávat se Soudnými sestrami, protože sám nevím, na kterou stranu se přiklonit... Takže samostatně - myslím, že Sir Pratchett může být zase maximálně spokojen... (tentokrát si sice nejspíš neodnesl kašpárka, ale to snad ničemu nevadí...) (11.01.2010)