Pokoj

Pokud je člověk sám doma a řekne si: "Hm, mám teď chuť na kus poctivého filmařského řemesla, nějakou inovativní zápletku, promyšlený scénář a dobré herecké výkony", což si samozřejmě člověk čas od času řekne, tak to přesně není film pro něj. Je to výhradně pro skupinu diváků. A tento zážitek ve skupině taky hodnocení povyšuje nad odpad. Není to snímek, který by byl tak blbý, až by byl jenom nudný, je to přesně ten typ, který je blbý a vážný, až je vtipný, a ty mám rád. Za zmínku stojí hudba, která občas zní, jak z Heroes of Might and Magic, což je v romantickém dramatu jistě vhodné. (30.10.2016)

Moje první setkání s The Room proběhlo na YouTube, kde jsem jakousi podivnou shodou okolností narazil na video, které tvrdilo, že dílko Tommyho Wiseaua je tak špatné, až je svým způsobem geniální. Trvalo mi však roky, než jsem se přiměl se na něj podívat a nelituji toho ani omylem. Zatímco veledíla Neila Breena jsou pouhopouhými slátaninami patřícími do propadliště dějin, The Room je OPRAVDU film natočený s velmi seriózní vizí, odpadovým scénářem a neherci (ještě nikdy jsem se tolik nezasmál u dialogu, kdy jedna z postav sděluje, že má rozhodně rakovinu prsu), který je ve výsledku geniální komedií. Polovina dialogů je předabovaná v postprodukci (nejvíce patrné je to na milostných scénách, které mimochodem tvoří prvních 20 minut filmu, vyjímaje úvodní titulky – až později jsem poznal, že Wiseau je hodně vysazený na „sexy“ milostné scény a sází je do filmu jednu za druhou, i když třeba nedávají smysl – a scénách, kdy nejsou vidět ústa herců, tudíž je jasné, že Tommy hodně přidával dialogy až po natočení), většina scén je naprosto bravurně nelogických (jako postavy, které přijdou, něco řeknou a hned odejdou... typickým příkladem je scéna v květinářství, která to u mě okamžitě povýšila na nejvtipnější scénu světa – „Oh hi Johnny, I didn't know it was you.“) a postavička Tommyho Wiseaua je kapitola sama o sobě. Teď naprosto chápu, proč se The Room dodnes pravidelně promítá a vyprodává sály. Kultovní záležitost až na kost. „Don't worry about it“ – nejčastější odpověď Johnnyho na jakýkoliv problém :D. (16.10.2021)

Film som si pozrela raz .. asi aj stačilo. Zaujímavosti som si prečítala raz .. nestačilo .. tak som si ich prečítala ešte raz. Niekto to tu už v komentároch spomenul a ja súhlasím, pretože celý čas som si hovorila, že toto je snáď horšie ako to najhoršie porno, ktoré sa snaží o príbeh. A Tommy s tým jeho smiechom to je tiež chuťovečka, no a Juliette mu šlape na päty. Kvalitný nepodarok toto. (30.01.2018)

Úsměvně toporná, utranaivní vztahovka, jakou by napsalo průměrné osmileté dítě, okořeněná kýčovitými scény sexu se zapálenými svíčkami, vlajícími záclonami a prolínačkami a la DENÍKY ČERVENÝCH STŘEVÍČKů. A k tomu Tommy Wiseau se svou tváří, vlasy a neustálým smíchem, záporačka non plus ultra Lisa, která se o tom nechce bavit, a Denny... "KDE JSOU MOJE ZKURVENÝ PRACHY, DENNY?" (16.01.2018)

Snímek, který takovým nevídaným způsobem předchází jeho pověst, jsem prostě musel vidět. Nejvřeleji doporučuji četbu zajímavostí. Konečně snímek, u kterého se dočtete zajímavé zajímavosti. Mimo jiné jsem se tam dozvěděl o senzační hře, která je snad vtipnější než samotný snímek. Jinak, obsah nelže. Herce zde hrát zkrátka neuvidíte. Je to těžce bez emocí. Všichni jsou hrozně šerední. Na prvním místě s náskokem vede herec/režisér/psychopat a permanentně sjetý Tommy Wiseau. Z nezanedbatelné části snímek vzdáleně připomíná jakési poloviční falešné nechutné a nízkorozpočtové porno, či alespoň pokus o něj. Tuším, že jsem se dočetl, že divák celých 8 minut trpí záběry, kdy se po sobě herci všemožně plazí. Nejnechutnější jsou samozřejmě scénky, kterých se účastní Wiseau, to je vyloženě pro otrlé. Nehodlám snímek hodnotit jako dílo, kde je naprosto všechno špatně. Ona se ta všudepřítomná debilita takovým zázračným způsobem přehoupla úplně na druhou stranu a vzniklo kultovní dílo s nemalou fanouškovskou základnou. Vůbec se tomu nedivím. Snímek je napráskaný všemožnými perlami. Třeba už jen ten Johnnyho smích je uši a bránici trhající. Nevidím tvůrcům do hlav, ale pokud snad bylo tohle zamýšleno naprosto vážně, tak se to dost zásadně minulo účinkem. Komedie se z toho ovšem vyklubala obstojná. Milý a citlivý snímeček o vztazích. Těch mezilidských i partnerských. O komplikovanosti ženské duše a chlapecké citlivosti. O milostném trojúhelníku. O nevěře. O zlomeném srdíčku. Zkrátka o životě. Autor nenese zodpovědnost za to, že jsou úplně všichni diváci retardi a nejsou prostě na podobný film dosud mentálně vybaveni. Potrvá desítky let, než v tomto snímku někdo to skryté poselství a kouzlo vůbec dovede objevit. Snad bych jen doufal, že až se zde nějakým způsobem opět zresetuje život, navštíví nás někdo z Vesmíru, či v co věříte, tak tyto inteligentní bytostí nenaleznou nějakou zatoulanou kopii právě tohoto díla. Zřejmě by tyto bytosti připsaly náš úpadek právě tomuto filmovému skvostu. (22.07.2016)