Drahé tety a ja

U filmů Zdeňka Podskalského a zejména jeho komedií se zpěvy je příznačné, že nic nepředstírají, na nic si nehrají a přesto jsou tolik oblíbené a málokdo je zatracuje. Jako by do nich dal pan Podskalský kus svého dobrého srdce, moudrosti a pohody. Ale hlavně při tom myslel na pobavení lidí a nikoliv na prestiž, festivaly a ocenění. Drahé tety jsou toho zářným příkladem. Miloučký film s popletou Hrzánem, starosvětskými tetičkami, pejskem Ťapinou a zpackanou loupeží pošty. Hvězdičkové hodnocení je jen srovnávacím parametrem, ale srdce dává těmto filmům hodnoty mnohem vyšší. (30.05.2008)

Hrzán se svým ušlechtilým kouzlem zvláště pro staré dámy/panny nebo jak to říkal, byl ztělesněním rozkošně praštěnýho nápadníka. Janžurová byla jeho klidnějším protipólem a tetičky, ty byly místy na ránu. Mně už se tahle komedie líbila jako dítěti a líbí se mi pořád. I s těmi hity... "Lééto, tohleto lééto, budu s mou podobou zahrááádky ozdobou." ;-) (10.02.2016)

Tříhvězdičkové hodnocení je výsledkem kompromisu. Pokud bych hodnotil dějovou nápaditost, na víc než dvě hvězdy by to nebylo. Režie tak za 3 - nic oslnivého, odvedená řemeslná rutina. Nejlepší na tomhle filmu byly herecké výkony - i když nepopírám, že pozitivní vliv může mít vztah k některým osobnostem, které se podílely. Docela mně vadilo že chování dvou starých dam se snažilo připodobňovat (nebo tam bylo tlačeno) filmům o slečně Marplové. Nicméně dějová plochost scénáře vedla k tomu, že obě dámy (i přes úctyhodný herecký výkon z jejich strany) působily spíše trapně než zábavně. Ale možná je to pohled až s dnešním odstupem času, ve své době a v nabídce našich kin tenhle film mohl působit docela zábavně. (28.12.2011)

Zjevení. Normalizační komedie, která někam směřuje, není nudně nasnímána (kamerou hýbal Miroslav Ondříček), agresivně nám nepodsouvá, jak fajnově se v reálném socialismu žilo (na konci se sice všechno vrátí k naprosté harmonii, ale z hrdiny je magor) a své občasné výlety k muzikálu nebo černé komedii dokáže obhájit převažujícím střeleným tónem. Teprve v poslední třetině film vyjevuje pár výraznějších nedostatků. Tempo vinou nadbytku slov slábne, Hrzánovo chování pozbývá posledních znaků lidskosti, vychází najevo, jak zbytečnou postavu hraje Janžurová a kriminální podzápletka je vyřešena příliš zbrkle. Tety jsou ovšem, po vzoru jejich vrstevnic z Jezinek a Bezinek nebo Pěti lupičů a staré dámy, neodolatelně nesnesitelné od začátku do konce. 70% Zajímavý komentář: Marthos (12.09.2012)

Další nenáročná komedie plná zpěvů. Aneb lehká detektivka, kde jsou všichni podezřelí ze zločinu neustále trápeni dvojicí stařenek. Nakonec přispějí k odhalení pravého pachatele díky své mánii všechno si zapisovat. Fany (Nataša Gollová) je z těch dvou stařenek urputnější ve svém boji proti pachatelům ohavného zločinu. Andělka (Eva Svobodová) je zase zapomětlivější a hodnější. Hermínka (Iva Janžurová) je jejich neteří, která jim přivezla ukázat svého snoubence Michala (Jiří Hrzán). Michal se pro Fany stává tím nejhlavnějším podezřelým, který díky všem okolnostem zažívá nejhorší chvíle svého života, kdy už se pomalu smiřuje s tím, že půjde do vězení. Z dalších rolí stojí za zmínku ještě kapitán Jedlička (Ota Sklenička), který případ vyšetřuje, skutečný pachatel drogista Vilda (Svatopluk Beneš) a nešťastný soused stařenek Tomeček (Jiří Koutný). Z hudebních čísel mě pobavily ironické odpovědi zpěvačce v práci. (11.02.2011)