22 výstrelov

Nevěřím na čestné grázly a gangsterka jako žánr jde víceméně mimo mě. Proto je pro mě L'Immortel především klasická revenge story a jako taková je výborná. Težká, jen zvolna gradující atmosféra v níž se jako přízemní mlha převaluje beznaděj, marnost, smutek, bezohlednost i hrůza. Luxusní Jean Reno s aurou dávných samurajů, několik vynikajících a nečekaně emotivních momentů. Zamrzí snad jen pár kiksů a nedotažeností ve scénáři a nevyužitá Marina Foïs jako Marie. (23.07.2012)

Přímočará akční záležitost nazvaná 96 hodin s kýčovitým dějem a scénářem, který s výjimkou hlavního hrdiny neobsahuje žádné charaktery a který navíc adoruje násilí, slavila nebývalý komerční úspěch a stala se nejúspěšnějším francouzským filmem posledního desetiletí, takže tady máme, to dá rozum, hned celou řadu následovníků, tzn. filmů založených na akci vycházející z americké školy, zločinecké prostředí a nesmlouvavý souboj s hromadou mrtvol na cestě za pomstou hlavního hrdiny. Tentokrát tvůrci obsadili do hlavní role legendu francouzské akce Jeana Rena, jenže mám pocit, že je jednak už na podobné typy trochu starý, jednak je z jeho výkonu cítit šablona desítek předchozích podobných rolí. Navíc scénář je spíchnutý hodně nahrubo a tentokrát se nevytáhla ani režie. Richard Berry je ve Francii uznávaný a oblíbený herec, ale tahle profese mu jde zjevně líp než režie, která toho holt vyžaduje nepoměrně víc. Kromě toho mi vadí ten známý konflikt hodného a zlého gangstera, který staví na hlavu obecně uznávané etické normy. Ten hodný jenom vraždí, krade, uplácí, pašuje a podvádí, zatímco ten zlý chce distribuovat drogy. Určitě jste to ve filmu ještě neviděli, jedná se o zbrusu novou myšlenku, jenom nevím, proč mám na jazyku pár desítek filmových titulů včetně Kmotra. Celkový dojem: 40 %. (05.08.2011)

Další film, od kterého jsem čekal víc. A o to větší je zklamání, že se jedná o francouzský snímek z prostředí mafie. Už úplný začátek se mi zdál celkem špatný. Jean Reno vysadí svýho kluka na ulici, kde se to jen hemží sračkama? To by normální člověk neudělal. Ale to jsem ještě nevěděl, že za pár okamžiků budu svědkem daleko většího průseru. V garáži pak nesmrtelný Jean schytá 22 kousků olova. A myslíte, že po tomto se zaručeně odeberete do věčných lovišť? Ani hovno. Za několik dní se uzdraví a nasraně likviduje všechny, kdo mu to způsobili. Tato část filmu (tedy zbytek bez těch 5 úvodních minut) je poklidnější, místami koukatelná, místami nudná. Jean Reno nehraje vyloženě špatně, jeho odplata je krutá a pomalá, ale žádná brutální akce, která by tomuto filmu velmi pomohla. On vlastně celý film má stoupavou kvalitu, kde konec je asi nejlepší pasáží. Takže tentokráte mě Frantíci zklamali, proto dám nejslabší 3* (50%), právě za ten dobrý konec, jinak by to bylo ještě o stupeň slabší. (23.02.2011)

Tohle natočil člověk s nějakou úchylkou. Je to patrně nejbrutálnější francouzský film, co jsem kdy viděl. Navíc natočený stylem, který se mi příliš nelíbil. Když přihlédnu ke scénáři, který není bůhvíjak vynalézavý, nemohu hodnotit nijak vysoko. Možná, kdyby to dostal do ruky jiný režisér, dalo by se z tohoto námětu něco udělat. (03.04.2011)

Reno by si mohl podat ruku s Willisem, oba už mají role svých stárnoucích drsňáků tak nacvičené, že si vlastně chodí do práce odpočinout. Film je doják o vysloužilém mafiánovi, který je na stará kolena ukrutně hodný úplně na všechna zvířátka a dětičky, čímž je samozřejmě velice sympatický. A taky asi o tom, že kdyby byli všichni organizovaní zločinci tak zoufale neschopní amatéři jako ve 22 výstřelech, podobné filmy by vznikaly pouze jako nostalgická vzpomínka na časy, kdy ještě existovaly mafie. Esteticky celkem vydařená podbízivá pitomost. 1¾. (18.01.2013)