Stake Land

Pomalé a klidné tempo prokládané zábavnou akcí, temnou atmosférou a uvěřitelným dějem. Dobře zvládnutý film, a můžu říct že za posledních deset let jsem o upírech neviděl žádný lepší, a ani dobrý film. Na to, že stál 4 miliony, herci ani režisér nejsou známí ani přeplácení, tak byli schopní to nepodělat a dovést do zdárného konce. Dobré triky a správně šílení fanatici, zvládnuté hraní, bez přehnaného násilí, ale přesto syrové. Kurva dobře využitý čtyři miliony. Áčkové produkce by se zde měly učit. Tak moc se mi to líbilo, že bych jim klidně poslal peníze za podívání, protože tito tvůrci by je investovali moc dobře a nevyhodili by je oknem jak Hollywood na nějakou blbost... (11.10.2011)

Docela mě to připomnělo Zombieland. Pouze s tím rozdílem že zde chybí humor a také zombie. Ty jsou nahrazeny upíry, kteří nejdou zase tak snadno zabít. Docela působivý cestopis, kdy skupinka lidí putuje z bodu A do bodu B. Na Stake Land se brzy zapomene, přecejen podobných filmů v poslední době vzniklo povícero, přesto večer uprostřed pracovního týdne dokáže zaplnit. PS: Druhá projekce filmu přisuzuje hvězdu navíc. Vůbec se nejedná o průměrný film. (20.07.2011)

Další variace na téma "něco nás chce ve spustošeném světě sežrat survival", kterých tu už byly tři prdele (a z toho minimálně jedna prdel dopadla líp). Ze začátku jsem si docela pomlaskávala a říkala jsem si, že je to lepší než třeba nedávnej zdlouhavě natočenej Battery, abych po padesáti minutách v názorech otočila. Ona to zhruba po té polovině totiž fakt začne bejt jen sama sebe opakující nuda, která už de facto nic nového nepřinese a mě i ze začátku sympatické postavy začaly lízt krkem a v duchu jsem zvedala palec za to, aby do nich už konečně nějakej ten upíří zombec zaryl zubany. 50% (07.08.2013)

Smutné, otrhané a ušmudlané děti dřepí na bobku a bezmyšlenkovitě si čmárají barevnými křídami na asfalt uprostřed ruin postapo světa. Velmi úzkostná scéna. Tahle Země kůlů byla cool, co do vraků aut, trosek budov i trosek lidských duší. Je to přímo zhmotnělá tíseň, podbarvená melancholickou hudbou. Jen to motto filmu „Na severu je fajně, tam určitě nikdo nikoho nežere“ jsem moc nepobral. Já bych zůstal v tom městě a opevňoval a opevňoval... a organizoval trestnou výpravu proti Bratrstvu, bohužel. Srovnání Cesty a Země kůlů? První film je pro echt introverty, druhý pro lidi společenské :-) Ale rozvláčné a depresivní jsou oba zhruba stejně. A hodnocení? Tento kůl příběh mi vrazil kůl do srdce, rád bych mu za to vrazil všech pět hvězd. Jenže nemůžu. Jednu hvězdu totiž popadl Mistr a odešel s ní neznámo kam! A hlavně neznámo proč, že... I když, u chlapa středního věku se tomu tuším říká: šel se najít. Tak jedině tak. (02.06.2014)

The Road mě oslovila (ne)příjemným, procítěným stylem vyprávění, ale chybělo mi více akce. The Book of Eli zase nabídla prvoligovou hereckou sestavu i slušný vizuál, ale chyběla mi vetší věrohodnost a motivace v Eliho putování. Stake Land je někde mezi. Vodováhou vybalancovaný vizuál, porce akčních scén, konstantní napětí, uvěřitelné prostředí i různorodé postavy se společným cílem, přežít. Tyto postapokalyptické road movie už se vlastně dají považovat za nově vzniklý subžánr a Stake Land mi z jeho zástupců sedl nejvíc. (02.08.2011)