Zeiten ändern Dich

Nejprve bych rád zmínil fakt, že nejsem žádný fanoušek rapové hudby, ale spíše její kritik a odpůrce. 99% všech rádoby drsných raperů si jen na něco hraje. Mezi1% zpěváků tohoto žánru, které jsem schopen akceptovat patří právě Bushido a Eminem. Oba to v životě neměli vůbec lehké a jejich cesta ke slávě rozhodně nebyla jednoduchá. Vzhledem k mé subjektivní averzi k danému hudebnímu žánru, jsem se shlédnutím dlouho otálel. Režisér Uli Edel mi však připravil opravdu příjemné překvapení - poutavě zpracovaný životopis, který je o to víc autentický, když v něm Bushido hraje sám sebe. Rozhodně nečekejte 94 minut plných tupého rapování! Za zvláštnost považuji i to, že na pódiu můžeme vidět dokonce i bubeníka. Tenhle tunisan rozhodně není žádnej Arschloch! (15.03.2011)

Tenhle příběh o přistěhovaci a jeho boji o přežití v nelitostném štrýtu rozhodně nepřínáší nic, co bychom od podobných, biograficky laděných snímků předem nečekali. Avšak díky údernému podání, kde narativ mixuje Anisovo dospívání s aktuálním turné, nespornému charismatu, kterým Bushido vládne a Edelově perfetkní režii, to vše nekompromisně šlape. Eminem zůstává voSum majlí za čelem pelotonu. Ano, závěrečná katarze a odpouštění působí dost pateticky. Ale koho to zajímá, když do toho zpívá Karel GoD? Re5pekt! PS: Sex na kočičím kožichu FTW! (05.08.2010)

Tenhle film mi umožnil nahlédnout aspoň trošku pod pokličku německého rapu. Vůbec jsem žádný neznal a jméno Bushido, bylo pro mě naprosto neznámý pojem, což však vzalo záhy za své. Dočkal jsem se poměrně kvalitní hudby a hlavně naprosto věrohodného, místy drsného příběhu, o tom, že každá cesta na vrchol stojí strašně moc námahy a úsilí, což v tomhle případě platí dvojnásob. Ale tím zdaleka nejlepším, byla pro mě určitě poslední, emotivní čtvrthodina a závěrečný koncert v čele s nesrmtelným Kájou Gottem, který si svou německou verzi „Biene Maja“ střihl s neskutečnou chutí a zápalem. Přiznám se, že jsem mu dokonce i maličko záviděl. Wunderbar! (21.04.2015)

Ze začátku mě ten neměckej rap hrozně sral, postupem času jsem si zvykal a na konci se mi dost líbil. Bushido má ještě tu přednost, že rapuje o něčem. Nejsou to nějaký zbytečný hovna. Něco jako německej Eminem. Proč jsem tom dal plnej počet? No tak hlavně proto, že jako životopisné drama o hudebním interpretovi je skvěle zpracováno. Líbí se mi, že poměrně dobře obsáhl film celej jeho život až vlastně doteď. Nechybí rodinné problémy ani problémy ulice. Výborně tu pracuje ta samotná Bushidova hudba. On sám zahral přesvědčivě, akorát by mohl shodit to hustý obočí. V některých okamžicích vypadal jak muslimskej terorista. Celkově mě to přišlo lepší než Falco a dokonce i než 8 míle, jelikož ta obsáhla krátkou pasáž jeho života. Dal bych ty čtyři, ale za našeho Káju pátou přidávám. Jejich duet a Bushidův poslední song byli parádní. 90% (03.10.2012)

Nemůžu upřít originalitu takového člověka jako je Bushido. Jeho budoucí kariéra se zrodila ze dvou důležitých faktorů, které jsem měla možnost postřehnout. Za 1.- to s ním po hudební stránce šilo už od malička. Za 2.- ho ovlivnilo prostředí v kterém vyrůstal a žil. Stihnul toho za těch 34 let opravdu hodně, spoustu nepochopení, sporů, soudů, drog a dokonce i třetí manželství. Hip Hop není můj oblíbený žánr, přesto jsem byla na jeho život po všech těch informacích o něm, které probíhaly kolem mě, zvědavá a tak jsem do toho šla. Teď o tomto rapperovi, producentu a podnikateli vím poměrně dost a jsem docela zvědavá, jak dlouho mu tohle jeho životní a zajímavé krédo vydrží. Byly tam momenty, které mě donutily zamyslet se nad tím, jakým způsobem lze vyvolat v mladých lidech až fanatické zbožňování. Ale s tím naším Kájou to bylo přece roztomilý :-) (09.12.2016)