Odcházení

Jak píše Kamil Fila na Aktuálně.cz, absurdní drama už je dnes pasé. A je to pravda. Ale taky je pravda, že být ten film natočen v šedesátých letech, asi bychom se na něj dnes dívali jinak. Možná ne zcela pochopená, ale nezpochybnitelná. Těžko se pak hodnotí, jestli je dobrý film, když přišel o 50 let později. Je to oprávněný dovětek k dobám minulým, nebo nesmyslné plácání se v žánru, který už dnes nikoho nezajímá? Osobně vidím hlavní problém v tom, že se nazašlo dál, než k "záznamu" divadelního představení... Špatné kritiky a malou návštěvnost ale přičítám spíš české závisti (tak on už je i režisér?) a problematickému vztahu Čechů k osobnosti Václava Havla. Ten fim je přeci skvěle natočený, skvěle zahraný...jen ten způsob vyprávění jako by přišel z jiné doby. (11.04.2011)

Nemám pocit, že snímek dokážu hodnotit. Odcházení vnímám jako divadelní hru Václava Havla pro Václava Havla a své nejbližší, ostatní snad ani nemohou vše rozklíčovat. Jde o epitaf, ve kterém se autor chce vyzpovídat, ale zároveň toho příliš konkrétního neříct, byť je za tou matoucí mlhou někdy obdivuhodně upřímný. Předpokládám, že můj zážitek by se mnohonásobně prohloubil, kdybych býval byl znalý detailů z prezidentova života. Takhle jsem mohl veskrze vnímat jen očividné a explicitní motivy, ztrácet se v alegorii a absurditě, ale především vstřebávat emoce. Vše objímá sebekritika vlastních chyb a (domnělé) malosti. Možná jde o zpověď, o omluvu, kdy se Havel potýká s pocitem, že se jeho vlastní ideály s postupem času zplošťují a mění v kýč a to nejen jeho vinou ale i vinou těch, kteří tyto ideály jen používají v promluvách, byť jim snad ani nejsou schopni porozumět a o to méně uvěřit.. Únava, bolest, absurdita bytí - přes dominanci těchto motivů ale nejde o poraženecké sebemrskačství. Vše sice prostupuje určitá apatie, v lepším případě ji lze ale vnímat jako smíření, ono lehce bolestné pousmání a vlastně nebývalou sílu, kdy člověk tak pokorný a vnímající chyby člověka (a sebe sama na prvním místě), i přes desítky let otupování, přešlapů a v objetí reality, dokáže říct "ano, jsme malí, chybující a mnohem méně honosní, než se snažíme předstírat velkými slovy a činy, ale pojďme dál a to pokud možno nejlépe, jak jen to dokážeme, byť ve světě, který je dost možná nad naše síly." (02.05.2014)

Vízia a pôvodný scenár originálne a zaujímavé, no predsa len toto nie je látka, ktorá by práve patrila na obrazovky. Silno chaotické, necháva diváka tápať v hĺbkach a samého si hľadať vysvetlenie, čože to vlastne pozerá. Je to politický kabaret, groteska, silný artfilm, podivná komédia či dráma o bývalom kancelárovi, ktorému sa všetko rozkladá pred očami? Havel nedokázal previesť svoje brilantné dielo na plátno tak, aby to aspoň čo i len z diaľky pripomínalo film. A to je z každého uhlu pohľadu definitívne zle. Škoda, malo to viacero skvelých, temer až geniálnych momentov a výborné, no nepríliš využité obsadenie. 35% (01.01.2013)

Doufám že až se budoucí generace dostanou k Odcházení jakožto jedinému Havlovu filmu, tak ho budou posuzovat s ohledem na zbytek jeho dramatické tvorby - jinak si asi budou zákonitě myslet že našemu revolučnímu prezidentovi ke stáru jednoduše jeblo. Jako absurdní divadelní drama to smysl dává, byť autobiografického tam není vážně (doufám) nic. Otázkou je proč ho ale převádět do podoby filmové, když na plátně, s vizuálem nepříliš úspěšně se snažícím napodobovat estetiku Wese Andersona a estrádně působícím zkarikovaným herectvím, připomene až příliš neslavně tradiční české tragikomedie, takže pak jeho sdělení působí značně banálně. (14.03.2020)

...SBOHEM DOME, SBOHEM SADE, SBOHEM ALTÁNKU, SBOHEM PŘILEHLÉ STAVENÍ....... /// Už v úvodních titulcích poznáte, kdo jsou ,,moji“ kamarádi a že díky sponzorům ..., prostě díky sponzorům. A za chvíli zjistíte i to, co si Vašek o sobě (a pak i o těch kolem nás) myslí. PAN KANCLÉŘ MLUVÍ JASNOU ŘEČÍ... (Pan kancléř možná...) Člověk je určen ke svobodě... jak krásně naivní, jak Havlovské, jak ... – těch myšlenek je tady neskutečný množství. Jeden velkej monolog mezi dialogy, méně či více srozumitelný, o politice i věcech, který s ní nesouvisí a stejně u ní končí. Havel DRAMATIK si prostě ,,svoje“ divadlo hodil na plátno. Některý věci nechápu, ale jemu je to jedno, von ty svoje názory ze sebe potřebuje dostat ven! Humor – no humor.... takovej ten ,,Havlovskej“ vtip, že mě několikrát málem ,,jeblo“ (...a nevyjádříte se ani k tomu, proč se nevyjádříte ani k tomu, proč se k tomu nebudete vyjadřovat?)... Tolik myšlenek a (zaplať Pán Bůh) tak málo času! Kravina? Vodpálit to může každej (a nemusí se na to ani dívat). Napsat něco ve smyslu .... starý ubohý a směšný (prasák)... Na druhou stranu (chca – nechca) - s přibývajícím věkem – musím uznat, že se mi to nezdá až tak debilní. Zřejmě PRAVDA A LÁSKA ( i u mě) VÍTĚZÍ NAD .... vždyť víte. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nepotřebuju žádný důvody! 2.) Nechápu, proč je pro službu této zemi ideální funkce poradce poradce. 3.) Film, ve kterým má jednu z hlavních rolí AlmaKelly Box Bell Cavalieri del Monnferrato nemůže bejt špatnej! (07.10.2011)