Réžia:
Antonín MoskalykKamera:
Alois NožičkaHudba:
Luboš FišerHrajú:
Jana Šulcová, Jiří Klem, Bedřich Prokoš, Dana Syslová, Jana Drbohlavová, Josef Kemr, Josef Langmiler, René Gabzdyl, Jan KuželkaObsahy(1)
Zchudlý kupec, který se z nouze rozhodl prodat vzácný obraz své zemřelé ženy, v noci zabloudí do pohádkového zámku, kde o svůj obraz přijde a je zaň bohatě obdarován oblečením a šperky pro své dvě marnivé dcery. Pro svou nejmladší, Krásku, pak sám utrhne růži. Je přistižen pánem zámku, hrozným netvorem, a ten si klade za podmínku, že se kupec buď vrátí, nebo některá z jeho dcer dobrovolně přijde jako oběť za otce. Kráska z lásky k otci přijde do zámku a netvor se nad ní ustrne a zamiluje se do ní. Jejím působením ztrácí svou zvířecí povahu. Kráska však touží po domově a tak ji zvíře propouští, ale zapřísahá ji, aby se vrátila. Doma Kráska vidí, jak dcery otce o všechno obírají, ale s domovem se nemůže rozloučit. Zatím netvor v zámku málem umírá touhou po Krásce. V poslední chvíli se Kráska vrací a její láska proměňuje netvora v krásného prince - snímá z něho prokletí. (Česká televize)
(viac)Recenzie (37)
A opäť ďalšie spracovanie známeho motívu, tentokrát česká televízna inscenácia od Moskalyka, ktorá sa celá niesla v tajomnom duchu a ktorá nesklamala. Výber krásky naozaj dobrý, keďže Jana Šulcová bola v najlepších rokoch skutočne šarmantná dáma. Na inscenácie ale veľmi nie som, takže u mňa priemer. 50 % ()
Tento film je adaptací stejné Hrubínovy divadelní hry jako Panna a netvor. Odtud plynou dialogy téměř totožné s Herzovou pozdější verzí. Ta je filmovější a divácky vděčnější, nabízí okázalou výpravu, více hororovosti včetně krve a samozřejmě Hapkovu hudbu. Naproti tomu Moskalyk zde při minimální výpravě se sází spíš na tajemno a křehkou intimitu vztahu mezi Krásou a zvířetem. Jestli má tato verze před Herzem nějakou výhodu, je to hlavní dvojice. Šulcová se mi v roli Krásky líbí více než Studénková a i Klem je tak nějak mužnější než Harapes, co si budeme namlouvat (i když Zahajského hlas má hodně do sebe). Poslední dobou mě nějak tyhle staré černobílé pohádky s minimální výpravou, ale kvalitními dialogy a skvělým hlasovým projevem, dost oslovují. ()
Nezaklouženě opomíjená televizní inscenace pohádky pro dospělé z pozdně černobílého období Československé televize na minimální ploše doslova vykouzluje přesvědčivý mýtus o temných i světlých stránkách našich duší a o tom, jak je nesnadné je i pro horoucí lásku napravit zlo, o které se nezasloužila. Soulad režie, scénáře i výkonů obou protagonistů je perfektní a zážitek - byť v takřka čtyřicetileté vzpomínce - úchvatný a nepomíjející. ()
Hudba Luboše Fišera a herecké výkony všech zúčastněných z této Moskalykovy inscenace Hrubínovy hry vytvářejí k Herzově verzi alternativu v pojetí, které zdůrazňuje poetiku, ale díky Fišerově invenci i mnohem větší dramatičnost než eklektický kýčař Hapka (autor hudby u Herze). Samozřejmě, že výtvarné limity tato inscenace má, proto o malý fous vítězí Herzův film, ale jist jsem si tím, že pojetí sester krásky ve výkonech (ironických semetrik) Drbohlavové a Syslové je téměř nepřekonatelné, ()
Moskalykova televizní adaptace se hravě vyrovná té Herzově filmové. Na prvním místě je třeba vypíchnout hrubínovskou romantiku, kterou zachoval. Dokonce i strohá televizní dekorace nepůsobila tak chudě. Ostatně Zázvorka byl mistr a uměl divy. A vrcholem byla romantická hudba Luboše Fišera, kterému se Hapka bohužel nevyrovnal. Ostatně Fišer po letech vykradl sám sebe a hudbu použil i v cyklu loutkových kraťasů o Krakonošovi. ()
Galéria (30)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (2)
- Závěrečná hudba od Luboše Fišera zazní i v seriálu Chalupáři (od r. 1975). Nejlépe je poznat v dílu Romeo z autobusu (1975), kdy se nešťastná Anička s Humlem a Císařem kochají výhledem na Prahu. (ajlonka)
Reklama