Sociálna sieť

Unesený nejsem, ale jedna věc se mi na filmu líbila - svým pojetím je totálně "anti-facebook", když klade důraz na "hmotnost" filmového jazyka, na precizní výstavbu dialogů a i rychlé kombinování časoprostorových rovin. Díky tomu působí jako zaujatá, ale s odstupem činěná výpověď o jednom sociálním fenoménu, o skupině lidí, kteří dnes utváří společnost stejně výrazně jako státní aparáty. Časté srovnání s "There Will Be Blood" beru, i když tady Fincher na celé čáře prohrává. Zuckerberg a Plainview jsou postavy společné svou vášní pro prchavou esenci, ale v tomto ohledu dokázal PTA sestoupit mnohem hlouběji než David, který jako by byl občas okouzlený povrchním kouzlení (např. závody veslic, esteticky strhující, ale jaksi mimo koncept) a především limitovaný tím, že Sorkin z pochopitelných důvodů nemůže být v Markově psychologii až tak kontroverzní. Chtě nechtě tak motivace pro celý sociální experiment vyznívá přeci jen dost konstruovaně. Jinak ale všechna čest - na to, že jsem dvě hodiny sledoval lidi, jimž nerozumím a jimiž svým způsobem pohrdám, jsem se výtečně bavil a mnohé pochopil. A bez skrupulí říkám: Zuckerberg je možná podivný hajzlík, ale rozhodně velký frajer. Svou asociálností vystihl něco, co je v lidské psýché a společnosti přítomné od pradávna. (30.10.2010)

JAK VYNIKNEŠ MEZI LIDMI, KTEŘÍ MAJÍ VŠICHNI V TESTU SAT PLNÝ POČET BODŮ? Schopnost vydělat peníze tu nikoho neoslní..... WGET, FAS databáze, zabezpečení, perl skript, php, algoritmus. Chápete? Ne? Nevadí. Film je o cestě ke slávě, chaosu stvoření, soudních sporech, fanynkách, životě v 1. lize se všemi klady i zápory a snad i očistci. KDO VLASTNĚ STOJÍ za fenoménem Facebook? Pravdivá (?) fakta, jména a čísla, která mohou znamenat nudu. Natočit film o vzniku internetové stránky, která přerostla v sociální síť – úkol, který nemusel dopadnout dobře. A jelikož Facebook jde stále mimo mě, konstatuji – D.Fincher je ďábel, který snad dokáže natočit všechno! V pohodě tak můžu napsat: TO SE MI LÍBÍ, na čemž mají svůj podíl také J.Eisenberg a scénarista Aaron Sorkin. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Je mi naprosto jasný, když Ea = 1 : 1 + 10 (Rb-Ra)/ 400. 2.) Jsem Cameron Winklevoss. Nebo Tyler Winklevoss. 3.) Znám Ericu Albright. 4.) Jsem fanda Napster. 5.) NE/mám profil na Facebooku. PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (05.11.2010)

║Rozpočet $40miliónov║Tržby USA $96,962,694║Tržby Celosvetovo $224,147,043▐ Tržby za predaj DVD v USA $19,644,576 //počet predaných kusov 1,478,624║ Dialógovo preplnený film až nad možný rámec únosnosti ale aj tak David Fincher to do nás hustí bravúrne, fakt skvelá práca, nečakal som že by ma takýto tip filmu až tak mohol zaujať, skvelý herci, scénar a hudba. /100%/ (15.01.2011)

Představte si ještě ukecanější Zodiac naplněný čistě informačními dialogy, ale bez jakéhokoli napětí a místo sklepní scény dilema „přidá si mě/nepřidá?“. Přesně to je „Facebook“. Všem, kdo tak nadšeně slintají nad „vynikajícím generačním filmem“, bych ráda připomněla dvě věci: a) „Facebook“ není o současné generaci mladých, ale o současné generaci yuppies a b) o těchto lidech natočil Roger Avary v roce 2002 nepřekonatelnou výpověď jménem Pravidla vášně, jež se ve srovnání s „Facebookem“ honosí třemi výhodami: není nudná jako aktualizace facebookové zdi, arogantní sociopati jsou tu výrazně lepší a funkčnější a nakonec má ten film i o čem vyprávět a co říct. „Facebook“ není výpovědí o této generaci, ale jejím produktem a jako takový silně připomíná Ellisova Viktora a jeho výlet po Evropě: I no longer know who I am and I feel like a ghost of a total stranger. (01.11.2010)

(1001) Uplynulo pět let a už chápu, proč tam byl veslařský závod. Už také nejsem takový ten hater an sich kvůli tomu samotnému spojení "sociální síť", ale tentokrát jsem znuděná tím, že to má tu nejméně zajímavou možnou strukturu: Někdo potenciálně slavný se rozkmotřil s někým hodně slavným, podle jeho úhlu pohledu vznikne pohledná módní kniha a pohotoví filmaři ji přežvýkají do uniformního filmového rámce, kde ignorují specifické detaily reálných událostí, hrotí konflikty podle prefabrikovaných plot-pointových pravidel, přidají tam zhrzenou lásku a ideálně z ní udělají vypravěčský rámec, postaví proti sobě krasavce a autisty a jsou tak všeobecně cool. Úplně stejně (nudně) je vystavěn i The Fifth Estate o Assangovi a WikiLeaks, ačkoliv ten je ještě trošku víc bulvární a pitomý. Víc než nenávidění jsem si při tomto sledování procítila dvojčata, bavila jsem se sledováním chyb v klíčování obličeje na obličej a podobných kravinek. Od minula pořád platí, že ironická "Baby, You're a Rich Man", pro kterou mám v srdci velmi speciální místečko, dodává v mých očích filmu nějaké body navíc, které si objektivně nezaslouží. Jako jedno finální popisné slovo vyjadřující mé aktuální pocity jsem vybrala adjektivum "dětinský". (6.5.2016) (05.03.2011)