Qin mi

Jedná se o režijní debut renomované čínské scénáristky (např. Comrades, Almost a Love Story, July Rhapsody), k němuž si sama napsala i scénář. Vztahové peripetie, které jsou podstatou jejich dřívějších scénářů, jsou i základem pro snímek Claustrophobia. Sama Ivy Ho označuje své scénáře jako milostné příběhy (love story). Ale tyto příběhy jsou mezi jinými jedinečné svým upoutáním k běžné realitě. Pohybují se zde obyčejné postavy v pro nás známých životních situacích a většina problémů eskaluje maximálně v hádku. *** Claustrophobia na první pohled zaujme zvoleným způsobem vyprávění. Je to jako listování pamětí. Děj tvoří 8 scén, jež jsou ovšem ve vyprávění seřazeny pozpátku - směrem od současnosti k minulosti. Každá jednotlivá sekvence se odehrává na jiném místě, každá z nich má svou minizápletku a vyskytují se zde osoby v jiných seskupeních. *** Název odkazuje k uzavřenému prostoru, v němž se postavy nacházejí téměř prakticky po celou dobu „příběhu“. Jen „první a poslední“ scéna umožní hrdinům opustit tisnivé prostředí. Kancelář, přeplněná restaurace, ordinace, taxík, plně obsazené auto – to jsou interiéry, v nichž jsou uzavřeni hrdinové snímku. Ovšem stejně jako je dusí klaustrofobie vnější z uzavřených prostor, stejně tak tíživé se pro ně stává potlačování vlastních citů, o nichž mezi sebou nemluví, ale které jen v náznacích vyplouvají na povrch. *** V této chvíli je jasně vidět, že styl vyprávění naštěstí není jen povrchním ozvláštněním, ale právě on prozrazuje vztahy a emoce, jež zůstavají hrdiny skryty. Dramatický efekt filmu spočívá pro diváka ve spojování vazeb mezi epizodami. Na začátku filmu (časovém konci příběhu) známe rozuzlení vztahů, ale teprve další epizody ukáží proměnlivost těchto vztahů a vývoj postav. *** Pevný základ v podobě promyšleného scénáře i jeho netradičního způsobu vyprávění dotváří manýrů prostý účelný styl a nevtíravý hudební doprovod. Herecky zde vyniká rozpolcená Karena Lam, jíž jsou zřejmě souzeny úlohy mladých žen zaplétajících se s pány středního věku. A Ekin Cheng příjemně překvapuje v klidné poloze, v níž hlavní atrakcí není jeho zevnějšek. Skoro bych ho viděla už jako plnohodnotného herce… (05.07.2009)