Život nikdy nekončí

Jeden je zlomený na těle, druhý na duši. Náhoda, která je svede dohromady, dává oběma naději. Zlomenému na těle možná zachrání duši, zlomenému na duši možná tělo i duši. Netradiční, pozvolna plynoucí příběh, který je dojemný aniž k tomu potřebuje tklivě plačtivé scény a pozitivní, aniž k tomu potřebuje sluníčkový lid. Vděčí za to skvěle prázdnému Lambertovi a (a to především) skvělé Marceau, která dokáže rozehrát velké emoce, aniž se hne. Snad jen ta boxerská linie působila nejen poněkud rušivě, ale také křečovitě a občas dokonce nesmyslně. Jako by byla dodatečně hrubou silou narvána do původního již hotového příběhu. Neustále překáží v cestě a vnucuje se tam, kde bych raději sledoval podrobnější rozvíjení vztahu mezi Muriel a Leem, Leem a Luciou a Luciou a Muriel. (17.06.2017)

Život nikdy nekončí je film, který jsem potřeboval nejen já, ale který by měl vidět každý, kdo o svém životě alespoň na chviličku někdy pochybuje, a že je to prakticky každý. Vypráví totiž neskutečně dojemný příběh, který se mně osobně hrozně zalíbil. Sophie Marceau je nádherná herečka a mě mrzí, že jsem si jí všiml až v tomto filmu a Christopher Lambert je pro mě herec, kterého jsem od mládí měl zažitého jako dobrého herce, ale hrozně dlouho jsem ho v ničem neviděl. Podtrženo a sečteno. Tenhle film vyhrál dobu, kdy jsem zrovna takový film potřeboval vidět a já si ho opravdu neskutečně užil. Takové pozitivno se totiž v životních dramatech nevidí často. A popravdě. Co jiného člověkovi udělá větší radost, než ty maličkosti, pro které žijeme, a pro kterého v tu chvíli znamenají daleko více, než si vůbec nedokážeme představit. Samozřejmě vše v roli náhod a osudových setkání. (20.12.2011)

One in a million... Netvrdím, že nemôže viacerým tvorcom napadnúť ten istý nápad, ale z tých cca piatich bolo toto asi najslabšie. Ale ok, prostredie pekné, moc preromantizované, ale Lambertova postava (nie Lambert ako taký.) bola celkom v pohode napísaná. A Marceau aká je pekná, tak by som ju bil! (17.04.2020)

Tento film se zrodil pod šťastnou hvězdou.......... Film působí velmi smutně a je na divákovi, co pro něj bude smutnější, zda ochrnutá žena po autonehodě nebo její pečovatel, profesionální boxer alkoholik, který možná ani neumí číst. CITÁT - Hele akademiku, běž raději udělat čaj.......... Příběh plný citů a emocí podpořen povedenou kamerou a pěknou hudbou ( Florencia Di Concilio ). (04.08.2011)

Chvíli jsem přemýšlel, zda je pro film plus nebo minus, když obě hlavní postavy hrajou manželé, jako v tomto případě, ale k ničemu jsem nedospěl. Vím to sice není přímo o filmu, leč právě tohle byly moje první myšlenky na začátku tohohle filmu. Musím říct, že se mě film velmi líbil, jak postupně praskaly ledy na duši Sophie bylo fakt krásný, věčná škoda že Christopher není dobrý herec jeho emoční výrazivo a pohledy jsou totiž v naprosto odlišných filmech zcela stejné a je jedno zda se jedná o Higlandera, Siciliána nebo Život nekončí, prostě on svoje postavy a že sou kolikrát, jako třeba tady výborně napsaný vůbec neprožívá. Mě to přijde jako kdyby ani nevnímal, že už někdo zařval "klapka jedeme" . Ono je to svým způsobem umění tvářit se už dvacet let v každým filmu jak slunečnice co právě zpozorovala kosu, ale těm filmům to bohužel ubližuje, zejména pokud jsou postaveny jako v tomto případě na emocích. Sophie hraje fantasticky a když jí divák vidí plakat má chut plakat s ní, když jí člověk vidí se poprvé usmát, má chuť se smát a když divák cití že Sophie je zase šťastná, začne být šťastný taky. Krom Sophie musím ještě pochválit kameru, pár hodin po skončení už nepamatuju jestli jsem sem snímek viděl s titulky nebo dáblej, ale na tu obrazovou kompozici, zejména při poslední scéně ještě dlouho nezapomenu. Nádherný film, plný citu, emoční intimity a tradičně překrásné Sophie. (04.09.2011)