Moneyball

Po uchvacujícím Foxcatcherovi jsem se na to, že uvidím starší Moneyball, dost těšila. Čich na námět Bennett Miller evidetně měl už tehdy, ale vůbec mě nenapadlo, že by zpracování mohlo být až takovéhle fiasko. Celá myšlenka je důležitá i vzrušující, převratná z mnoha důvodů a s možným dopadem pro tolik oborů a profesí a životních a charakterových kvalit lidí, kteří se jim věnují. Dalo se z toho pro vybudování komplexního snímku tolik vytěžit a člověk nemůže přestat myslet na to, jak by to BM natočil dnes, po Foxcatcherovi, kdyby dostal druhou šanci. Protože tenhle film vyrobil, jako by vůbec neměl cit, jen suchopárně převyprávěl osnovu příběhu v bodech, tak mechanicky a otrocky, že i z filmových klišé tu zbylé okoralé koncepty. Jako by vůbec nechápal svoji režisérskou tvůrčí moc. Jako by ve skutečnosti nevěděl, že může cokoli zvoleného ztvárňovat, vyjímat, zachycovat, přibližovat, dávat pocítit, prožít.... Přitom to není chytrý kalkul, strategie, ale tvůrčí nepromyšlenost, nedbalost, osobnost režiséra tu absentuje, opominutá, neobsazená role tvůrce. Scény ze scénáře mechanicky převedené do obrazu. Jenže i netečná realita faktů by se dala zachytit o tolik líp, přesněji. Například záběry hry byly tak odbyté, že ani kolikrát nebylo jasné, co mají právě vyjádřit, ať už šlo o to, který tým zrovna vítězí, nebo jaké kvality který hráč nemá či má. Všecko je to nahodilé, natočené rutinně, podle prvního klišé, které lze namontovat, a bez skutečného zájmu, citu, zápalu. Promarněná příležitost. Jestli se na tom ale naučil, že to celé chce příště udělat úplně jinak, a výsledkem toho je Foxcatcher, pak nelituji, že mu tenhle námět padl tréninkově za oběť. (15.02.2016)

Tak jo, i s přetočeným tachometrem mi Brad ťuťuňuňu Pitt dokáže přivodit záchvat pubertálního povzdychávání. Kromě toho mám ráda filmy se sportovní tématikou, navzdory faktu, že jsou obvykle příběhem jako přes kopírák. Na druhou stranu statistiky, administrativa, matematika a tyhle srance jsou pro mě horší než sedat holou prdelí na ježka. Za normálních okolností bych se proto "Moneyballu" vyhnula pohledem i sluchem, ovšem má náklonnost k modrookému mazlíkovi převážila mou averzi k číslům. Sledování baseballových obchodů jsem přežila bez újmy na nervech, na druhou stranu také bez výraznějších emocí (když pominu těch pár orgasmů, kdykoliv se Piťulka usmál), takže statisticky precizně vyjádřeno, bavila jsem se maximálně na 65,348%. (17.04.2016)

Film bol nominovany na Oscara za najlepsi film roka, avsak zvitazil THE ARTIST (2011). V hereckych kategoriach bol nominovany Brad Pitt za najlepsieho herca v hlavnej ulohe, avsak zvitazil Jean Dujardin za The Artist a vo vedlajsej ulohe bol nominovany Jonah Hill, avsak Oscara ziskal Christopher Plummer za ZACATKY (2011). ________ Brad Pitt - (Billy Beane) +++ Jonah Hill - (Peter Brand) +++ Philip Seymour Hoffman - (Art Howe) +++ Robin Wright - (Sharon) +++ Chris Pratt - (Scott Hatteberg) +++ Stephen Bishop - (David Justice) +++ Reed Diamond - (Mark Shapiro) +++ Brent Jennings - (Ron Washington) +++ Ken Medlock - (Grady Fuson) +++ Produkcia: Brad Pitt, Scott Rudin +++ (23.03.2013)

Moneyball...další z těch sportovních dramat, které je zase ale o trošek jiné, než ostatní filmy ze světa baseballu. Baseball bych z tohodle filmu nicméně i tak vynechal. Není to zrovna sport, který bych dvakrát vyhledával, ale pořád jsem filmu napálil bůra. Proč? Protože je neskutečně lidskej...emoce mi skrz něj prošli do celýho těla a mohl za to hlavně Brad Pitt, který předvedl nádherný výkon. Chvíle, kdy byl se svojí dcerou jsem procházel se zatajeným dechem stejně tak, jako on. Stejně tak veškeré porady s vedením nebo dialogy s Jonahem Hillem. Jonah Hill mě dokonce ještě o to víc potěšil, že se ve filmu objevil. Párkrát jsem ho viděl a hrozně se mi tenhle sympatickej kluk zalíbil. A do Moneyballu padnul jako ulitý. Moneyball tak u mě v srdci určitě zůstane na hodně dlouho, pokud ne napořád. (17.01.2012)

Film o tom, kterak jeden podceňovaný generální manažer jednoho nepříliš bohatého baseballového klubu dokázal vyhrávat zápasy díky strategii, kvůli které ho všichni zatracovali a odepisovali, ale on s ní nakonec možná změnil dějiny baseballu. Na film jsem se podíval z jednoho prostého důvodu, kterým je baseball. Ten sport miluji, je vůbec mým nejoblíbenějším sportem a filmů o baseballu, které se dostanou až sem k nám do Česka, je na můj vkus zoufale málo. Proto jsem uvítal možnost rozšířit si obzory o další film s tímto tématem,a rozhodně jsem nelitoval. Brad Pitt jako zapálený manažer, kterému není jeho tým lhostejný, hraje perfektně, aniž by jakkoliv tlačil na pilu, a přitom je ve své roli úžasně přirozený, jakoby výměny a prodeje hráčů řešil dnes a denně. Z herců mě dále potěšil Chris Pratt, kterého jsem si oblíbil v seriálu Everwood a viděl jsem ho teprve v jeho třetí roli, ale furt je to sympaťák a furt hraje perfektně. Jinak po dějové stránce filmu nikterak neupadá tempo, je po celou stejně záživný a zajímavý, a i díky tomu mě dokázal nadchnout. Co mi trochu vadilo je, že nebylo ukázáno více záběrů ze samotných zápasů, díky tomu film chvílemi působil na můj vkus možná až příliš profesorsky, a to je důvod, proč nemohu udělit maximální hodnocení. Uděluji tedy čtyři hvězdy. (19.01.2013)