The Angry Video Game Nerd

Po zhlédnutí všech dílů budete rozhodně přeborník na anglické vulgarismy. Pod obalem kurev, průjmů a bůvolých hovnen se však skrývá pravá a nefalšovaná láska k videohrám, kterou může pochopit pouze člověk, který byl na podobných strojích odkojen. Téměř každý díl je nesmírně vtipný a navíc vás neskutečně obohatí o nějaké ty, dnes již, historické informace. Člověk se velmi příjemnou cestou seznámí s kompletní historií toho, co předcházelo novodobým X-Boxům, Playstationům, či Nintendu Wii. Rád jsem si připomněl spousty her, které si pamatuji. I když se seriál samozřejmě motá spíš kolem těch opravdu velmi nepovedených her, které vás pravděpodobně minuly, tak občas dojde i na zmínku nějaké super pecky, která vás bavila nejednu noc. Jediné k čemu bych měl výtku jsou hrané pasáže, kdy Nerda chodí navštěvovat postavičky z her, které právě hraje. Občas je i tohle vtipné. Většinou to ovšem sklouzne do absolutní trapnosti, ze které není úniku. Alespoň to působí jako jakési osvěžení. Jamese obdivuji. Je to prostě borec. Ke zhlédnutí je valná většina dílů dostupná třeba zde. (23.11.2014)

Pravděpodobně jediný a nenapodobitelný průvodce minulostí video her pro Atari, Senegu, Nintendo a jiné prehistorické zařízení, okořeněný odzbrojujícím komentářem a skvělými hláškami Jamese Rolfeho. Vtipně podané, bez servítek, strefujíc se do těch nejhorších nápadů, blbostí a jiných zhovadilostí tvůrců video her v minulém století, hraničící s pochybnostmi o jejich duševním zdraví. Pro správného nerda je tento web seriál povinnost! S titulky lze sledovat zde: http://www.videacesky.cz/tag/angry-videogame-nerd (06.05.2012)

Na týhle show se mi nejvíc líbí, že ji uvádí někdo, kdo tomu skutečně rozumí a kdo má o těhle hrách přehled. Když jste nadšenec do her, jako například já, tak by se vám vůbec nelíbilo, kdyby to uváděl nějakej ňouma, co se včera dozvěděl, co to je NES. Každopádně úplně nejlepší na tom všem je, že James recenzuje jen ty špatný hry a koukat na něj, jak si kvůli nim rve vlasy a zapaluje cartridge, je fakt sranda. Kdo se však ptá, proč nerecenzuje i nový hry, věřte mi, už by to rozhodně nebyla taková zábava. Kdo aspoň trochu tuší, tyhle hry byly opravdu těžký a nebyl problém jednu hrát klidně měsíc, než jste ji dohráli a to ne kvůli délce, ale kvůli obtížnosti, zvlášť když měla špatnou hratelnost, tak bylo doslova nemožné takovou hru dohrát. A proto je to taková sranda, když hraje jen ty špatný. Abych ale jen nechválil, někdy si stěžuje i na naprostý banálnosti a působí to dost nuceně. Ale to se dá v pořádku hodit za hlavu. Pokud vás však hry, nebo přesněji řečeno starý hry vůbec nezajímají a nemáte ani ten základní přehled, doporučuju se tomuhle seriálu vyhnout velkým obloukem. (03.05.2012)

,,Twice the megapower? What’s megapower and how can you have twice as much of it?“ Naštvaný pařan recenzující konzolové klasiky, to je vynikající nápad. Vše samozřejmě stojí a padá na hlavním představiteli. James Rolfe je však okouzlující. Je na něm vidět, s jakou láskou ale hlavně vášní přistupuje k nejstarším hrám. Co si mi na něm ale nejvíce líbí, je styl, jakým recenzuje hry. Pokládá si ty nejprimitivnější a zároveň nejlogičtější otázky, které většinou odhalí nějakou tu programátorskou či propagační chybičku, někdy ale i do očí bijící neschopnost. Jediné, na co se nemohu stále zvyknout je přehršel někdy hodně nechutných a nepříjemných kombinací sprostých slov a urážek, jimiž Rolfe haní vlastně skoro každou hru, co recenzuje. Celkově vzato je to však hodně povedený internetový pořad. (29.11.2013)

Co to tady dělá? Týpek recenzuje 20 let staré video hry a šťavnatě u toho kleje. Občas se mu nedivím, nejhorší, které jsem viděl byly Moonwalker s Michaelem Jacksonem a Back to the future, podle mého oblíbeného filmu :) Jinak ale moc netuším, co se na tom dá hodnotit. Je to zábavné, ale to je asi všechno. (01.08.2012)