Pre moju sestru

Osobne nepatrím medzi tých, ktorí by vyhľadávali smutné filmy. Emotívne áno, no pre mňa neznamená že emócie musia byť hneď smutné, alebo že musia byť z tej druhej strany. Pravdaže, tento film je smutný, krásny zároveň. Pre mňa, kvoli tomu čo pochopia ľudia, ktorí mali možnosť sa starať od niekoho od úplného začiatku života, je tento film úplne maximálne smutný a depresívny. Neviem si predstaviť ako budem niečo podobné pozerať keď budem matka. Veď každý boží deň sa báť o niekoho, kto je vaším svetom, je hrozné. Je to strašne pekný film, s úžasnou hudbou, no pre mňa je to film, ktorý si dokážem pozrieť iba raz za 5 rokov. A asi kým nebudem mať vlastné deti. 100% (07.11.2011)

O lidské bolesti s úctou. Neb ona je tím hlavním hybatelem, ta která inspiruje. Kate je človíček s pletenou čepičkou, čekající na sestřin poklad. Má bublifuk a každá prasklá bublina značí bližící se konec. Myslím. Taky myslím, že je lepší se s věcmi vyrovnávat. Dlouho jsem neviděl tak rozporuplný film, jehož mnohotematičnost a především síla vyprávění, mě zadupe a nepustí. Slyším výtky a souhlasím. Konec dře a strašně chce, aby se divák vypustil z podoby a vypařil se do éteru. Pak si ale vybavím Kate a její poslední přerod v holku, kdy sestupuje ze schodů, připravená na bál. Do té doby klidná bedna má, vybafá poslední sousto emocí a vyšle do mozku zprávu: v tomhle případě srdce nekrotit a umlkne! "Vždyť je to i můj život!" (07.03.2010)

Príde mi to ako taká citová vydieračka, ale ja s tým problém nemám.Videl som aj horšie kúsky.Žáner dráma zrovna nieje môj obľúbený, ale prostredníctvom dobrých (a známych) hercov sa dá dostať presne tam, kam to tvorovia chcú - do deja plného emócií, slz a utrpenia.Scenár funguje dobre, takže si tu nemusíte búchať hlavu o stol.V celom filme som sa ani moc nenudil, aj keď niektoré scény boli predvídateľné, ale dej funguje tak, že ako náhle vás chytí, pustí vás až pri záverečných titulkoch.Čo je vizitka kvalitného remesla. 85% - 4* (18.05.2011)

Koukáte na melodramatický film o soudržnosti rodiny ve složitých životních situacích, kdy do prosluněných záběrů hraje jemný klavír a těžké scény jsou narvané emocemi a skoro si chcete říct, ze jde o další hollywoodský kalkul, jenže pak vám dojde, že Cassavetes to má prostě v ruce a v jistých aspektech je i v banálních a ohraných tématech/scénách - jakkoliv jsou schématické - svůj, dostatečně procítěný, nevtíravý, intelektuální a emocionálně kulervoucí, úřadující velmi obdobným způsobem jako v The Notebook. Cameron Diaz hraje jako o život. (05.03.2015)

To je ale ořech. Jsem přesvědčen, že to Nick myslí dobře, ale kvalita jeho filmů se odvíjí od kvality scénářů. Zvolené téma odkrývá mnoho doposud nezodpovězených otázek a co zvlášť oceňuju, je vícepohledovost na problém, jemuž se snímek věnuje, přestože párkrát sklouzává k levnému citovému vydírání. Cassavetes je dobrý vypravěč, 15 minut buduje slušnou scénu, která má silný citový dopad, a vzápětí ji zabije dovětkem/záběrem/cokoliv chcete (dcera soudkyně, obhájcův zdravotní problém; to, co se stane po noci po plese), čímž celý úsek degraduje... A i když je například ta příprava na ples nesčetněkrát omletá, Nick ji dokáže ve správnou chvíli odlehčit (focení), a postavit ji tak mimo srovnání s nabízejícími se parodiemi. My sister's keeper by bylo možné rozebírat několik hodin, já jen na závěr zmíním, že v celkem dobré herecké konkurenci mě zaujala postava otce, který sice nemá tolik prostoru jako ostaní, ale v jeho výrazu nebo malých gestech, jsem našel mnohem víc. Slabší povahy budou ronit, my cynikové budem dojati jen místy. Notebook zůstal nepokořen. (23.11.2009)