슬픔보다 더 슬픈 이야기
More Than Blue
Réžia:
Tae-yeon WonScenár:
Tae-yeon WonObsahy(1)
Rádiový producent Kay a textařka Cream ztratili v dětství své rodiny. Z obou se stanou blízcí přátelé a nastěhují se k sobě. Kay ji dlouho tiše miluje, ale jednoho dne mu je diagnostikována rakovina a zbývá mu jen několik měsíců života. Protože se bojí, že by Cream zůstala po jeho smrti sama, rozhodne se jí najít manžela. (profhubert)
(viac)Recenzie (32)
To, že hlavní hrdina zemře, se člověk dozví hned na začátku filmu. Pak se celou první půlku v podstatě nic neděje, potencionální umrlec se snaží zajistit svou milovanou dívku tím, že pro ni hledá vhodného manžela, který by se o ni po jeho smrti postaral. Potud celkem banální příběh. Ale to by nebyli ti fikaní korejci, aby zase nevymysleli nějakou nečekanou pointu. Na konci vám dojde, že zas tak nečistou hru s vámi tvůrci nehráli, protože to vlastně řekli celé hned na začátku, jenže (aspoň pro mě) to bylo řečeno tak zaobaleně, že jsem to vlastně pochopila až na konci. K slzám mě však tentokrát nedohnali, takže dávám jen čtyři hvězdy. ()
Musím oponovat Flipnicovi, který tvrdí, že je tohle lepší než A Moment to Remember. Protože ten je nedostižitelný. Ale stejně tak, jako japonské Crying Out Love, In the Center of the World šlape na paty A Moment to Remember, tak More Than Blue šlape na paty Crying Out Love, In the Center of the World. Taková nejsvětější trojice. Ale na zpracování A Moment to Remember, nebo Crying Out Love, In the Center of the World, to nemá. ()
Nie je toľko tajomstiev predsa len príliš zbytočných? Namiesto tej celej trýzne v dušiach všetkých postáv by mohli byť aspoň krásne momenty. Je krásne sa obetovať pre milovanú osobu, len toto mi prišlo až absurdné a hlavne takýto druh obety aj tak nepomohlo nikomu - aj keď nikto zase nevedel kto pre koho vlastne čo znamená. Takže z tohto pohľadu mi to prišlo úplne prehnané. Ale napriek tomu to určite malo čosi do seba, aj keď miestami ma to nudilo a ubíjalo, ale množstvo krásnych symbolov a dialógov tomu dodalo tú potrebnú zmyselnosť. No ale z celkového pohľadu je to pre mňa bohužiaľ len priemer. ()
Při sledování korejského dramatu se vyvrací tvrzení, že "kluci nepláčou"...První hodinku jsem se držel, ale při tom nečekaném závěru, jsem začal brečet jako hejno kytovců. Takové příběhy jsou blízké nám všem. Vyprávějí o lásce, po které každý touží, o bolesti, kterou každý prožívá a snech, kterých nikdy nedosáhneme. Ani nejde více psát, to se musí vidět. Příběh smutnější než smutek... ()
Je těžké opustit toho, koho milujeme. Je ještě těžší opustit toho koho milujeme a dívat se, jak je s někým jiným, jelikož jsme si vědomi toho, že mi nikdy nemůžeme své lásce to, co ten druhý. Protože víme, že... Umíráme... Krásný, volně a klidně plynulý film, kdy divák trpí s K. a přeje si, aby se to, co ví že se stane, nestalo... Sang-u Kwon svou roli zahrál skvěle, naopak do Bo - yeong Lee jsem se 2/3 filmu nemohl pořádně vcítit. Stává se mi to málokdy v Asijských filmech, ale její roli jsem jí nevěřil. Nesmím ale opomenout krásnou hudbu, podbarvují tento snímek. Nicméně... Něco mi tam chybělo... Něco, díky čemuž bych si řekl: "Ano, tohle je bravurní snímek!"... Ale i tak mi zůstává v hlavě tento film jako nadprůměrný... ()
Reklama