Návrat Temného rytiera

Tak hutný, těžký, depresivní a zároveň vypilovaný film jsem snad nikdy neviděla. Dvojka zůstává však nepřekonána. Nolan to totiž napotřetí trochu předimenzoval. [Kino] Po druhém zhlédnutí v Imaxu: Ano, bylo to místy velmi pohlcující, ale výhrady stále mám a je jich ještě více. Tíživý tón zmizel, což mě velmi nemile překvapilo. *Spoilery* Při dalším zkoumání nedostatky nabobtnaly a do očí bijí neuhlídané scény - např. útok na burzu odpoledne, následná honička na motorkách v noci. Blakeovo až pohádkové rozpoznání Batmanovi identity (poznal to z očí!), útěk z vězení do hermeticky uzavřeného Gothamu, finále (pojďme se mrouskat, i když bomba za pár vteřin vybuchne atd.). Nebudu si pokrytecky lhát do kapsy a říkat, že v jiných Nolanových filmech podobné přepálenosti nejsou, ale tady jsou hodně vidět. Navíc ten rozverný humorný tón mi připadal vyloženě jako rušivý element, a to vzhledem k tomu, že TDKR působí jako drama s drásavou realistickou atmosférou (ano, je v něm určitá komiksovost – popírají se zákony fyziky atd.) otevřeně kritizující dnešní společnost. P. S. Teal'c na Imax plátně? Bomba! [Imax, titulky] (19.07.2012)

V úvodní scéně je divák svědkem eskortování dvou zajatců letadlem kamsi do vězení. Muži mají pytle přes hlavu a velitel eskorty se pokouší jednoho z nich psychicky zlomit a patrně přimět k výpovědi. Otevře dveře, strhne zajatce na kolena čelem k bezedné rozevřené hlubině, která dokáže vyděsit nejen ty, co trpí fóbií z výšky. Automaticky bych očekával, že dalším krokem bude stržení pytle, vždyť jinak ten čin nedává smysl. Nestalo se tak. Účelem onoho pytle nebylo znemožnit vězni orientaci, ale překvapit stráž a především diváka momentem odhalení identity zajatce. Ve světě nolanovské batmanovské trilogie je totiž vše dělané pro momentální efekt, nelze v něm najít nějakou logiku a funkčnost. Až tady jsem plně pochopil povzdechnutí uživatele flanker.27 v komentáři k Temnému rytíři, kde píše, že ho "iritovala totální zkratkovitost a pitomost prakticky všech na place" a dále: " Nevim, proč se Joker pokoušel svými plány nastolovat chaos, když nakonec je skoro jediným, jehož činy dávaj jakžtakž smysl. Všichni ostatní, Batman, policie, mafie, předváděj takovou kupu demence, která snad ani nemůže pocházet od člena druhu homo sapiens vybavenýho pudem sebezáchovy. Něco takovýho možná patří do komixu, ale tohle se navenek tváří jako propracovaná detektivka s prvky noir a psychologického dramatu." Nolan nešetří efekty a štědře naděluje atrakce, jenže po obsahové stránce je to prohra. Batman začíná měl pověst temného dramatu, kde komiks konečně dospěl a úspěšně přenesl literární předlohu do reálného světa. Plně se s tím sice ani zdaleka neztotožňuji, ale souhlasím, že zmíněná tendence tam byla a že v rámci žánru šlo o zajímavé vykročení. Temný rytíř povstal je dokladem, že Nolan se v tom, jak látku uchopit, dostal do slepé uličky. Je to nabubřelé, megalomanské a obsahově s prominutím pitomé. Na nějakou hlubší psychologii zapomeňte, dospělost tenhle blockbuster jen předstírá a je v tom dobrý asi tak jako malé děti, co si hrají na tatínka a na maminku. Poslední díl považuji za bezkonkurenčně nejslabší část trilogie částečně i díky velmi problematickým ideovým východiskům. Frank Miller coby autor, který nejvíc ovlivnil nynější podobu a mytologii batmanovského světa, je známý pravičák a tvoří řekněme protiváhu levicovým anarchismem načichlým autorům typu Alana Moora. Tady se ale jeho individualismus a opovržení "lůzou" stalo v podstatě manifestem pro zpochybnění demokratických pořádků a pro autoritáře typu španělského caudila Franca a především pro generála Pinocheta by to byl bezesporu ideální filmový hrdina a tenhle kousek by zaujímal velmi čestné místo v jejich filmotéce. Celkový dojem: 25 %. Pokud Dunkirk a Dokonalý trik představují vrchol dosavadní Nolanovy tvorby, pak Temný rytíř povstal představuje její suterén. (13.08.2017)

Cvičení v nihilismu, které se maskuje za rozpravu o hrdinství, respektive snaží se uspokojit všechny světonázory. Zvraty jak z šestákového románu, patetické proslovy. Přesně to, co předchozí film eliminoval, tak tento toho má dvojnásobek. Učebnicový příklad toho, jak tvůrcům film svou mohutností a složitostí přeroste přes hlavu. Na druhé zhlédnutí ale vyvstává ohromná komplexnost. Sálají z toho možná až příliš velké ambice, ale nakonec jsou z velké části naplněné. Všechny dějové informace kupodivu sedí. Anne Hathaway překvapivě dobrá, Tom Hardy se nepřekvapivě svým Banem vyrovnává Jokerovi z přechozího dílu. (19.07.2012)

Všem comicsovým superhrdinům je patrně známa má neuvěřitelná fyzická kondice, protože při mém potulování nočními ulicemi mezi kudlami kriminálních živlů mi žádný z nich nikdy nepřiletěl na pomoc. Přesto na reinkarnaci Batmana věřím, jsem si plně vědom toho, že pan Nolan při posedávání na režisérské stoličce chyby nedělá a proto fandím všemu, co doposud natočil. Tentokrát však chybně předpokládal, že si oba skvělé předchozí díly budu podrobně pamatovat nebo se na ně v rámci samostudia znovu podívám. Jenže já jsem to nestihl a má chatrná paměť mi dovolila pouze spekulovat o genialitě tohoto snímku v kontextu předchozí tvorby. Po případném absolvování kompletního batvečera v domácím batkině možná změním názor, ale zatím považuji tento snímek za nejslabší část trilogie. (11.01.2013)