An Earthy Paradise for the Eyes
Réžia:
Irena PavláskováScenár:
Tereza BoučkováKamera:
Diviš MarekHudba:
Jiří ChlumeckýHrajú:
Vilma Cibulková, Tereza Ramba, Dana Marková, Ondřej Vetchý, Miroslav Etzler, Jiří Dvořák, Barbora Seidlová, Jan Zadražil, Jan Hartl, Eva Salzmannová (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Mrazivá komedie o tom, jak se dalo žít v 70. letech a zároveň se nenechat zmrazit. Dospívání bývá složité, zvlášť když se píše rok 1968, venku se prohánějí cizí tanky, doma se střídají tatínkové mnoha různých poloh. A maminka, navzdory své vnitřní síle, na všechno nestačí. Jak bylo v takových podmínkách možné prožít a přežít už tak náročná 70. léta? Jak šlo udržet si radost ze života, city pro lásku a chuť na smích? I o tom je mrazivá komedie Ireny Pavláskové Zemský ráj to napohled. Hlavní linkou filmu je příběh Marty (Vilma Cibulková), jejích dvou dospívajících dcer – Majdy a Gábiny (Dana Marková a Tereza Voříšková) – a jejich postupně přicházejících a odcházejících "tatínků" (Jiří Dvořák, Miroslav Etzler, Jan Zadražil, Ondřej Vetchý). Zatímco někteří „tatínkové“ se postupně snaží zvrátit kolo alespoň českých dějin, Marta a její dcery vzdorují výsledkům a následkům, které tyto jejich pokusy u komunistického režimu zákonitě vyvolávají. Svět „velké politiky“ a velkých cílů se tak střetává, doplňuje a prolíná s každodenní životní realitou. A že v průběhu toho vznikají i veselé situace? Vždyť schopnost ironie a smysl pro humor byly v té době nezbytnou součástí každého balíčku pro přežití, který dával sílu, vůli a chuť žít a neselhat hlavně sám před sebou... Autenticky vyprávěný příběh z nedávné minulosti zaujme svou pravdivostí a jemným vnitřním dramatem, zároveň rozveselí i dojme. Scénář filmu napsala Tereza Boučková ("Indiánský běh", "Rok kohouta") a je inspirován tím, co sama v této době prožila: „Myslím, že příběh funguje i bez výkladu doby a poukazování na konkrétní lidi, živé předobrazy. A jestli si chce divák nutně někoho do filmu dosadit? Ať dosazuje, ať hádá, ať si je jistý, ať to všechno ví anebo ať se splete… Každý je někdo a my všichni zároveň.“ (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (314)
Tenhle film přece nemá za úkol budovat nějakou institucionální ikonografii českého disentu, alespoň já to od něj nečekám a ani nechci. Očekával jsem příjemný a hravý český film. Ten jsem dostal a nebojím se mu dát vysoké hodnocení. ()
U filmu jsem se s pritelkyni bavil. Nemam duvod udelit horsi hodnoceni nez 4*. Proto doporučuji. ()
Jeden z dalších poměrně povedených českých filmů z doby okupace, který se snaží lehce komediální formou ukázat hrůzy tehdejší doby, kdy inteligence a vzájemná pomoc byly nepřítelem státu. ()
Téma neľudskej tváre bývalého režimu u nás je veľmi vďačná a vyslovene zlý film je "umenie" natočiť. Ani tento počin nie je zase až taká katastrofa. Čo mi však najviac vadilo je vizuál a vykreslenie postáv. Po celý film som mal pocit že sledujem nejaký TV projekt na ČT. Nedokázal som sa zbaviť dojmu, že sledujem iba naaranžované kulisy a nie dobové prostredie. A čo sa týka tých postáv, tak to bola plytkosť nad plytkosť. Ich konania boli akoby zo zotrvačnosti a bez motivácie, bez hlbšieho vysvetlenia ich pohnútok. Napr. prečo bol Hána taký chladný k svojim dcéram (jednu nazval doslova "bývalá dcera") a prečo sa tá mladšia aj tak k nemu stále správala ako k milujúcemu otcovi, striedala Marta partnerov iba preto lebo bola jednoducho radodajka alebo mala aj nejaké hlbšie city??? A takýchto prečo je tam omnoho viac. Napriek tomu som sa vyslovene nenudil, takže po dlhom rozhodovaní sa a prevládajúcich mínusoch dávam iba 2* namiesto 3och. BTW neskutočne ma iritovalo, že napriek min. osemročnému časovému posunu postavy vôbec nezostarli. ()
Dlouho se mi nestalo, abych byl z filmu takhle rozpačitý. Na jednu strany ve mě vyvolával dojem snahy o druhé Pelíšky, o zvláštní rekonstrukci téměř černobílého světa (ti jsou zlí, ti jsou hodní, sem tam nás zavřou, ale jinak je to príma a taky až přehnaně předobrazené postavy Vetchý-Havel,...). Na druhé straně pak skvělá vizuální rekonstrukce doby, zajímavé herecké složení (Tereza Voříšková jede!), skvělá poslední dvacetiminutovka, která byla naprosto skvostná. Za chybné bych označil uvedení filmu jako komedie, protože hlášek a vtipných situací bylo v porovnání se "strašákem" normalizace pramálo. Přesto nemůžu říct, že bych byl rozhořčen, nebo zklamán, protože to do sebe určitě něco mělo. Jen je škoda, že pomyslné doladění schází téměř po celou dobu (dlouhých) 120 minut, které tlačí nahoru až opravdu výborný závěr. ()
Nejen že není moc na co koukat, ale ještě ke všemu někdo přepálil stopáž. Zážitek srovnatelný s dvouhodinovým zíráním do zdi... ()
Film není úplně zbytečný, jen měl být pojat asi spíše trošku z temnější stránky, všichni jsou až příliš šťastní a upravení. Vlastně se docela dobře baví, jen občas jim policie zruší tajnou "párty" . Ovšem na Terezu Voříškovou je opravdu rájský pohled. ()
Na rozdíl od ostatních se mi to líbilo. Kamera skvela, akorat ten architekt... Rozbitej Strahovskej stadion a věci, ktere v te době opravdu neexistovaly... ()
Voříšková - dobrá, zbytek nic moc. Na Vilmu se sice taky pořád dobře dívá ale nějak jsem nepochopil ten scénář. I když možná to tak bylo - partyja se akorát tak ožrala, šoustal každý s každým a u toho se napsalo (v alkoholovém opojení) pár pamfletů. Nevím jestli to tvůrci mysleli jako varování - mě to připadlo spíš jako podpora KSČ. Že bych totiž ty rozvratné živly litoval, to teda ne. A to opravdu nejsem komanč, naopak. ()
Spíše smutné drama, než avizovaná komedie, líčící osudy jedné rodiny za bolševika. Ale dobře natočené drama... ()
Kravina na první pohled, na druhý taky. ()
Zase se nám někdo pokouší namluvit, že teď se žije lépe než kdysi. Kdyby to byla pravda nemuseli by se řitní alpinisté a paraziti na režimu tolik snažit. Naštěstí je dost lidí, kteří mohou ještě srovnávat tu tehdejší ošklivou totalitu s tou dnešní krásnou demokratúrou. ()
Takový pelmel všeho možného, co nás mohlo v sedmdesátých letech potkat. Bohužel to nespěje k jasnému cíli a po shlédnutí zůstává jen pestrobarevná šmouha. Chtělo to trochu větší tah na branku, ženy! ()
Tenhle film - možná nechtěně - potvrzuje zažitý názor, že život v disentu byly jen mejdany, chlast a sex. ()
60% ()
Něco už si z té doby pamatuji a tady mě to vůbec nebavilo, i když jsem zkusil opakovaně najít alespoň něco pozitivního. Zápory: jediné dějové vyznění, které si lze zapamatovat, je lovkyně tatínků. Závěr: nedoporučuji; ten, kdo dobu nezažil, nepochopí a ten, kdo ano, bude znuděn. ()
Ale jo, bylo to docela stravitelný. ()
No to ne, takhle ne soudruzi! ()
Je to takový učesaný a chartisté zde jsou vykresleni jako šukálisti a pařmeni. Vlastně to vypadá že to za toho socíku nebylo tak špatný. Ale Cibulková je tam hot af! ()
Chtěl jsem tento film zcela pohanit, vzhledem k tomu , že jsem zmiňovanou dobu normalizace zažil a i se o ni zajímám z historického hlediska i dnes. Pak jsem si uvědomil, že takto je možno se na minulé události dívat zrakem ženy, které byla v té době politika ukradená a chtěla žít normálním rodinným životem a tak jak ji to tehdejší režim umožňoval. Hlavní hrdinka (hraje Vilma Cibulková) se stýká s bývalým manželem, který se stal protirežimním reptalem, což jí a jejím dcerám trochu zkomplikovalo život a aniž by v podstatě věděla jak, tak se zapletla do organizování tajné schůzky disidentů. Souhlasím s tím, že tato zmatená výpověď o minulé době má pramalou historickou vypovídací hodnotu a pokud se na tento film bude chtít podívat člověk nezatížený životem v této době s tím, že by chtěl rozkrýt více pohnutkty a jednání lídí vystupujících proti režimu, tak tento film mu v tom ani trochu nepomůže. Je to v podstatě film o ženě a jejích dcerách, které si hledají své místo v životě, umístěný do období 70 - átých let v ČSSR. ()